Aktuality

Katastrofální požár pohltil 1. června 1793 téměř polovinu města Teplic

Teplice stejně jako jiná města s převahou dřevěných a hrázděných domů sužovaly časté požáry. Oheň zde napáchal velké škody v průběhu třicetileté války. První velký zaznamenaný požár vypukl 8. května 1685 a postihl během krátké doby 36 městských domů. V březnu 1729 úmyslně založila požár v domě na Tržním náměstí (dnes Náměstí Svobody) jistá Katharina Lorenzová. Shořely čtyři domy, čtyři stodoly a nakonec i sama pachatelka, která byla jako každý žhář odsouzena k trestu smrti upálením zaživa.
Katastrofa nebývalých rozměrů, která však měla nakonec i pozitivní dopad, postihla Teplice 1. června 1793. V domě koželuha Josefa Schöbitze na Tržním náměstí vzplanul oheň a šířil se všemi směry. Šíření plamenů pomohlo kromě povětrnostních podmínek i sousední mydlářství se zásobami loje. Během necelé dvouhodiny hořelo 155 domů a 11 stodol a do tří hodin od vzniku požáru tyto objekty lehly popelem. Jednalo se o téměř polovinu města. Z blízkého i širšího okolí dorazily stříkačky, s nimiž hasiči uchránili jeho zbývající části.
Informace o katastrofě v oblíbeném lázeňském městě se šířila po celé Evropě a brzy začaly přicházet peněžní dary na obnovu města. Přispěli příslušníci panovnických dvorů a šlechty, kteří dříve do Teplic přijížděli užívat termální léčby, ale i jednotlivci z řad měšťanů nebo celá města. Pořádaly se sbírky pro vyhořelé, na obnovu byla získána státní půjčka.
Tepličtí požádali o ustavení guberniální komise, která by naplánovala novou výstavbu. Žádost předal císaři majitel teplického panství Jan Nepomuk Clary-Aldringen. Z ekonomických důvodů byly primárně obnoveny lázeňské budovy, a to velmi rychle, již následující rok byly plně připraveny na lázeňskou sezónu. Částečné opravy a zastřešení se dočkala většina vyhořelých domů již do konce roku 1793.
Nová výstavba posléze proměnila Teplice v moderní klasicistní město s reprezentativními zděnými patrovými domy, lázeňskými promenádami a dlážděním v ulicích. Po požáru byla zvelebena také židovská čtvrť, která se stala prostornější a světlejší. Období nové výstavby a rozkvětu města vrcholilo ve dvacátých a třicátých letech 19. století. Vzniklo nové Lázeňské náměstí, nové Městské lázně, Sadové lázně, lázeňské špitály, budovaly se lázně v Šanově.
Rozsah škod, které způsobil požár v roce 1793, dokumentuje střelecký terč ze sbírky Regionálního muzea v Teplicích, který vznikl krátce po požáru a nyní je umístěn ve stále expozici Lázeňství. Na půdorysu města jsou vyhořelé objekty znázorněny černou barvou. Jedná se o celou východní část města  východní stranu Tržního náměstí, celou Krupskou, Židovskou a Lázeňskou ulici, všechny lázeňské budovy včetně celého Lázeňského náměstí a Panského domu. Ušetřen zůstal zámek, děkanství a děkanský kostel.
Pavlína Boušková