Historie teplického muzea
K založení teplického kláštera došlo okolo roku 1164 na popud královny Judity. Od samého počátku byl koncipován jako ženský benediktinský klášter. První velkou pohromu pocítil v roce 1278, kdy jej zpustošila saská a braniborská vojska, vracející se z bitvy na Moravském poli. V období husitských válek klášter postupně upadal, až byl nakonec benediktinskými řeholnicemi zcela opuštěn.
Za královny Johany z Rožmitálu se z pustého kláštera stalo panské sídlo, které se v souladu s proměnlivými dobovými požadavky pozvolna měnilo do zámecké podoby. O tuto přeměnu se přičinil zejména Volf z Vřesovic či významný šlechtický rod Kinských. Nejpodstatnější zásluhu měl bezesporu rod Clary-Aldringenů, který zámek vlastnil od roku 1634 do roku 1945. Za jejich držení proběhly na přelomu 18. a 19. století zásadní přestavby a zámek získal dnešní klasicistní podobu.
Regionální muzeum v prostorách bývalého kláštera a zámku sídlí od roku 1947. Se zámeckou budovou je spjat i samotný vznik muzea, neboť v roce 1894 v ní proběhlo zakládající shromáždění Teplické muzejní společnosti.
Kromě historických zámeckých interiérů se v teplickém zámku nachází muzejní expozice z oblasti paleontologie, archeologie, zoologie, mineralogie, keramiky, porcelánu, skla, lázeňství a gotického a barokního umění. Je možné zhlédnout sbírku historických hodin, mincovní kabinet nebo navštívit bohatě vybavenou muzejní knihovnu a řadu zajímavých výstav. V jižním křídle zámeckého komplexu, které je pozůstatkem původního kláštera, je situována románská expozice (vedle románské krypty a zbytku klášterní baziliky).
Instituce byla oceněna v Národní soutěži muzeí Gloria musaealis:
2020 – I. místo v kategorii Muzejní publikace roku za projekt "Umění v nouzi!?"
2008 – Zvláštní cena v kategorii Muzejní počin roku – za stálou expozici „Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích“
2004 – III. místo v kategorii Muzejní počin roku – za archeologický depozitář a specializovaná muzejní pracoviště
Stavební historie teplického zámku
130. výročí teplického muzea (1897-2017)
- Klasicistní průčelí zahradního salónu u zámeckého divadla v pol. 19. stol., kolorovaná litografie
- Peter Franza, Zámecké náměstí na začátku 19. stol., kolorovaná rytina
- Nejstarší vyobrazení zámku a města na okraji mapy panství Teplice z roku 1714
- J. Balzer, pohled na Teplice se zámkem, kolem roku 1780
- František Fridrich, Zámecké náměstí, pohled k zámku a ke kostelu sv. Jana Křtitele, 2. pol. 19. stol., fotografie