Umění 14. až 18. století

Vystavený soubor gotických děl vznikl v letech 1949–1971 díky převodům z kláštera v Oseku a začleněním plastik z muzeí v Krupce a Bílině do sbírky teplického muzea. Pozdně gotické deskové obrazy z opatské obrazové galerie cisterciáckého kláštera v Oseku prezentované v Teplicích byly v době svého vzniku určeny klášternímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie a filiálnímu farnímu kostelu sv. Mikuláše v Libkovicích. Teplická díla zahrnují období let 1480–1550 a dokládají dobové umělecké tendence vycházející přímo z nizozemského a německého malířství a vliv grafických listů M. Schongauera, A. Dürera a L. Cranacha st. Námětově souvisí deskové obrazy s pravidly cisterciáckého řádu a prezentují obrazy do kláštera zakoupené nebo namalované přímo na jeho objednávku. Dokladem je desková malba s ojedinělou skupinou zobrazených světců, skladbou zachycující sv. Bernarda, Ondřeje a Malachiáše, které doplňuje postava donátora a tzv. „obrazem v obraze“ s Bolestným Kristem. Deskové obrazy původně tvořily celek s ústřední deskou a pohyblivými křídly. Změny využití děl a jejich následné putování mezi různými majiteli způsobily roztržení celku a samostatnou prezentaci jednotlivých částí oltáře. Oltářní křídlo se sv. Dorotou a Vavřincem z Růžencového oltáře Panny Marie z Oseka je prezentováno v Teplicích, střední desku a jeho dvě křídla vlastní Národní galeri v Praze. Pozdně gotická malba severozápadních Čech byla pod přímým vlivem tvorby Lucase Cranacha st., z tvorby jeho přímých následovníků pochází malba mystického Zasnoubení sv. Kateřiny. Rozsáhlé umělecké importy do oblasti severozápadních Čech dokládá ústřední deska oltáře z kostela sv. Alžběty Durynské v Bílině, zbouraného roku 1942. Desku s vyobrazením světice, dílo nizozemského mistra 16. století, nechal objednavatel roku 1606 zasadit do bohatě zdobeného renesančního rámu.            

Soubor gotické plastiky zahrnuje díla z let 1370– 1570. Torzo „Madony z Krupky“ z doby kolem roku 1370, Madona z Krupky a Pieta z osecké klášterní galerie z období kolem roku 1440 představují díla ovlivněná středoevropským prostředím a krásným slohem. Ve zpracování plastik z konce 15. století a 1. poloviny století 16. je zřetelná transformace německého sochařství. Gotická díla z oblasti severozápadních Čech doplňuje oltář severoitalského Mistra z Roncaiette z 1. čtvrtiny 15. století s původní oltářní konstrukcí a čtyřmi deskovými obrazy doplněnými reliéfní plastikou Madony. Do muzejní kolekce byl převeden z uměleckých sbírek Clary-Aldringenů.

Ze sbírky mistrů barokního malířství a plastiky teplického muzea představuje expozice osobnost Antona Kerna (1700-1743), malíře narozeného v nedalekém Děčíně. Obrazy reprezentují práce z let 1730–1737 a původně byly také součástí osecké klášterní galerie. Kern bývá označované jako první rokokový malíře v Čechách, který spojil českou tradici s italským malířstvím, zde prezentovaným „Ukřižováním Krista“ z roku 1721 malíře Francesca Trevisaniho (1656-1746). Malba sloužila jako modeletto k oltářnínu obrazu kostela piaristického kláštera v Litomyšli, který zničil požár v roce 1785. Sbírku barokní plastiky zastupují sochy světců a andělů z první poloviny 18. století, původně umístěné v Oseku a poutním kostele Bolestné Panny Marie v Mariánských Radčicích.  

Interiér, ve kterém je soubor obrazů a plastik vystaven, doplňují „švýcarská kamna“ z původního zámeckého inventáře, která byla vyrobena roku 1731 v dílně švýcarského kamnáře Daniela Meyera ze Steckbornu a do místnosti nainstalována koncem 19. století.                            

PhDr. B. Chleborádová

Fotogalerie expozice

Pozdně gotický oltář Nanebevzetí Panny Marie

www.restauratorky.cz

3D modelace