CZ/DE/EN

Aktuality

Restaurování archiválie z roku 1938


Zpět na seznam...

Aktuality

V nedávné době restaurátorka papíru teplického muzea Kateřina Dlabačová náročně restaurovala na zakázku pro obec Ohníč zakládací listinu k postavení pomníku prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Ohníči.

Postup restaurátroských prací najdete v příloze. Níže najdete přepis listiny, který byl přiložen i v německém jazyce:

Ve dvacátém roce trvání republiky Československé, kdy jako president republiky řídil osudy tohoto státu Dr. Edvard Beneš s ministerským předsedou Dr. Milánem Hodžou a ministrem zahraničních věcí Dr. Kamilem Kroftou, zbudován byl v této obci pomník presidentu Osvoboditeli T. G. Masarykovi, zesnulém v Lánech dne 14. září 1937. Pomník vybudován byl výborem ustavivším se k tomuto účelu vytvořil jej sochařsko – kamenický závod Antonína Fiedlera v Duchcově. Pomník byl odhalen a odevzdán do opatrovnictví místní obci Křemyži, v neděli, dne 19. června 1938. K jeho zřízení došlo takto: Dne 4. června 1937 usnesla se česká místní osvětová komise za předsednictví Karla Koutka, zříditi výbor pro vybudování pomníku presidentu Osvoboditeli T. G. Masarykovi v Ohníči. Zároveň usnesla se místní osvětová komise, požádati veškeré spolky, jež měly v té době svoje sídlo v obci, aby do tohoto výboru vyslaly svoje zástupce. Na základě této výzvy sešlo se k ustavující schůzi výboru dne 8. srpna 1937, 23 zástupců, vyslaných místními organisacemi politických stran jakož i spolky nepolitickými, podpůrnými a tělovýchovnými. Všichni tito zástupci schválili jednomyslně podnět osvětové komise a zavázali se pracovati ze všech sil k jeho uskutečnění. Na schůzi dne 8. srpna 1937 zvoleno bylo předsednictvo výboru a stanoveny směrnice pro jeho činnost. Prvou starostí výboru bylo: opatřiti finanční prostředky pro zřízení pomníku. Zahájeny byly proto ihned příslušné kroky a 20. srpna 1937 usnesla se obecní rada místní obce věnovati jako první příspěvek Kč 50. V roce 1938 pak obec Křemyž dalších Kč 3.000 na pořízení pomníkupomníku upravila svým nákladem místo, na němž pomník stojí. Sbírka provedená členy výboru přijata byla místním obyvatelstvem obou národností s naprostým porozuměním. Každý přispěl podle svých možností. Výnos sbírky činil Kč 2.248,50. Český uhelný průmyslový spolek v Teplicích – Šanově – jako majitel dolu „Svornost v Ohníči – daroval pozemek, na němž stojí a přispěl penízem Kč 500. Okresní výbor v Teplicích - Šanově přispěl částkou Kč 500. Mimo podmní sbírky v obci, provedena byla další sbírka písemná, jež vynesla příspěvky význačnějších osob z okolí. Členové čestného výboru, zřízeného pro slavnostní odhalení pomníku, přispěli rovněž značnou částkou k zaplacení pomníku, jehož cena sjednána byla penízem Kč 10.000. V době, kdy k vybudování pomníku došlo, náležela obec Křemyž k okresu bílinskému, který spravoval okresní hejtman, Rada politické správy Jan Konopík. Obec Křemyž skládaa se z pěti osad, a to Ohníče, Němeček, Křemyže, Pňoviček a Dolánek. Počet a složení obvatelstva obce podle sčítání lidu, z r. 1931:
Osada, obyvatel, Čechů, Němců, Cizozemci
Křemyž, 926, 251, 659, „nečitelné“
Pňovičky, 194, 55, 137, -װ-
Ohníč, 316, 107, 277, -װ-
Němečky, 492, 240, 250, -װ-
Dolánky, 176, 118, 58, -װ-
Celkem, 2.174, 771, 1381, -װ-
Starostou obce byl Emil Lachner, horník z Ohníče čp. 38. V Křemyži jest kostel zasvěcený sv. Petru a Pavlu. Farářem jest tu Pa. Maxmilián Purgert. Dále jest tu zámek a velkostatek J.U.Dr. Evžena Ledebura – Wichelna. Na katastru osady Křemyže, kde ústí okresní silnice z Křemyže na státní silnici vedoucí z Teplic – Šanova přes Bílinu, Louny a Slaný do Prahy, stojí abstinentní pensionát „Tuchlov“, jehož ředitelem jest Bedřich Konařík. Za Křemyží, směrem k Hostomicům jest hřbitov, kam pohřbíváni jsou zemřelí ze všech pěti osad. Osady tyto tvoří farní obec a jsou přiškoleny k německé škole v Křemyži. V Křemyži jest čtyřtřídní německá škola obecná, jejímž prozatímním správcem jest učitel Arnošt Mündel, bydlící v Zabrušanech. Pod Křemyží na řece Bílině stojí válcový mlýn Ferdinanda Pusche. U mlýna na železniční trati Ústí n/. L. - Bílina jest železniční zastávka „Křemyž“. K osadě Křemyž náleží konečně hnědouhelný důl „Karolína“, jenž náleží České obchodní společnosti v Praze. Závodním tohoto dolu jest Ing. Alois Jelínek.
Ohníč jest sídlem poštovního úřadu, jehož přednostou jest poštovní asistent Antonín Dvořák. Je tu veřejná telefonní hovorna. V Ohníči jest dále nádraží, jehož přednostou je oficiál ČSD František Skála. V místech, kde protíná silnici vedoucí z Křemyže železniční trať, jest železniční zastávka  „Ohníč“. Obecní úřad má sídlo v Ohníči. Jako tajemník obce působí tu Stanislav Zeithaml, syn zesnulého spisovatele Františka Zeithamla – Liberté. Dvůr v Ohníči jest majetkem Dr. Ledebura. Nájemcem jest tu Bohuslav Diviš. Důl Svornost, jehož majitelem jest Český uhelný průmyslový spolek v Teplicích – Šanově, spravuje Ing. Pavel Vytvar. V Ohníči jest 3. třídní česká obecná škola, již navštěvují děti z osad Ohníče, Křemyže, Němeček a Dolánek. Děti z Pňoviček docházejí do obecné školy v Kladrubech, v okrese Teplicko – Šanovském. Řídícím učitelem na české obecné škole v Ohníči jest František Vencour. V české opatrovně působí jako pěstounka pí. Bohuslava Vencourová. Osada Ohníč spojena jest úplně s osadou Němečkami a jen podle popisných čísel domů lze rozeznati kde stojí. V Dolánkách jest strojní štěrkovna J.U.Dr. Evž. Zedek a na železniční trati zastávka „Dolánky“. Do měšťanské školy docházejí české děti do Hostomic a německé do Světce. Obvodním lékařem jest M.U.Dr. Gustav Poláček ve Světci. Prakticky tu však z valné části působí M.U.Dr. Josef Krbek, lékař v Hostomicích n/. B., kde jest také nejbližší lékárna a příslušná četnická stanice, jejímž velitelem jest vrchní četnický strážmistr Alois Doubek. Okresní soud a berní úřad jsou v Bílině. V obci Křemyži jest česká i německá veřejná knihovna, česká občanská záložna a v každé osadě po jednom dobrovolném hasičském sboru. České sbory jsou v Němečkách a Pňovičkách, německé v Ohníči, Křemyži a Dolánkách. Motorovou stříkačku má hasičský sbor v Ohníči. Hasičské sbory v Křemyži, Němečkách a Dolánkách mají ruční stříkačky a nově založený sbor v Pňovičkách nemá dosud stříkačky žádné. Zápis tento, vyličující po pravdě poměry v obci v roce 1938 ověřují svými podpisy všichni členové výboru pro postavení pomníku presidentu Osvoboditeli T. G. Masarykovi v Ohníči.
V Ohníči, v červnu 1938
Vlastnoruční podpisy

Restaurátorská zpráva

Děkujeme starostce Ohníče paní Lence Brandtnerové za laskavé svolení s publikací listiny.