CZ/DE/EN

Aktuality

Poklad z půdy


Zpět na seznam...

Aktuality

Historicky výjimečný nález se v dubnu 2023 v Teplicích podařil spolumajiteli teplické firmy PALIVOS s.r.o. Marku Kratochvílovi. Při plánové stavební rekonstrukci objektu své firmy v areálu bývalé továrny na hliněné zboží Reinhold Borsdorf u hlavního nádraží v Závodní ulici č. 6 objevil na zastavěné půdě překvapivý nález – původní sádrové formy továrny Borsdorf. Formy nechal brigádníky snést do nižších pater objektu a kontaktoval teplické muzeum k posouzení nálezu. Z muzejního pohledu se jedná o nález mimořádné uměleckohistorické hodnoty, neboť se původní formy ze zaniklých keramiček v podstatě nedochovávají, zpravidla bývají po ukončení výroby znehodnoceny. Objevené formy významně navyšují povědomí o výrobní produkci této firmy, neboť dosud nejsou známy výrobní ani nabídkové katalogy, které by keramický sortiment továrny přesně definovaly. Teplické muzeum dlouhodobě systematicky dokumentuje historii keramické výroby na Teplicku. Od firmy Borsdorf má ve svých sbírkách prozatím pět uměleckých váz, darovaných roku 1904 muzeu a soubor čtyř drobných plastik zakoupených v roce 1994 v teplickém starožitnictví. Díky nálezu pana Kratochvíla se muzejní sbírky rozrostou o dalších téměř 100 kusů sádrových forem firmy Borsdorf, což je jen nepatrný výběr z celkového množství objevených forem.

Z historie firmy Reinhold Borsdorf
Pro rozvoj keramického průmyslu v severočeském regionu byl určující výskyt bohatých uhelných ložisek a místní zdroje surovin, především keramické jíly. Na přelomu 19. a 20. století pracovalo přímo v Teplicích nebo jejich blízkém okolí přes třicet výroben keramiky. V mnoha malých či větších dílnách, manufakturách a továrnách byl vyráběn široký sortiment hliněného zboží od kamnářských kachlů přes různé užitkové předměty z měkké či tvrdé kameniny až po nejluxusnější porcelán.  
Jednou z firem byla továrna Reinholda Borsdorfa založená v roce 1880. Zápis do živnostenského rejstříku byl proveden o dva roky později 14. 7. 1882. Továrna se specializovala na výrobu varné hrnčiny s bezolovnatou glazurou, za kterou získala první cenu na výstavách v Berlíně (1880) a v Terstu (1882). V roce 1884 se firma prezentovala hnědým nádobím v saském stylu na průmyslové výstavě v Teplicích. Po smrti Reinholda Borsdorfa v roce 1900 se vedení firmy ujal jeho syn Walter, který do výrobního programu zavedl mimo hrnčiny i luxusní výrobky s tehdy módními stékavými krystalickými glazurami, za které firma získala na výstavě v Ústí nad Labem v roce 1903 zlatou medaili. Ve 30. letech navrhovala pro firmu uměleckou keramiku Walterova dcera Ilse Borsdorf, která vystudovala Odbornou keramickou školu v Teplicích a umělecky se prezentovala také na soudobých výstavách výtvarného umění. V roce 1934 továrna zaměstnávala 40 dělníků a roční obrat činil 100 000 marek. Po roce 1945 byla na firmu uvalena národní správa. Vedení továrny bylo svěřeno národnímu správci keramikovi Jaroslavu Záhořovi. Firma musela ze své produkce zcela vypustit dekorativní keramiku a soustředila se výhradně na výrobu užitkového a ohnivzdorného nádobí (formy na pečení bábovky a beránka, různé pekáče, lívancové formy, džbány, květináče, hrnce, hrníčky, konvice a další zboží). Od roku 1946 byl stanoven národním správcem podnik Spojené keramické závody Teplice. Pod jeho správou firma fungovala do roku 1952, kdy zde byla výroba keramiky definitivně ukončena. Zaměstnanci sádrové formy vyvezli nákladním výtahem na půdu, kde je uskladnili v naději, že bude výroba v budoucnu obnovena, ale nestalo se tomu tak. Formy tak v relativně dobrém stavu přečkaly dalších 70 let, než byly znovu objeveny.
MgA. Jitka Bažantová, kurátorka sbírek užitého umění, RMT