Aktuality

Archeologické sbírky teplického muzea

Rozsáhlá archeologická sbírka Regionálního muzea v Teplicích obsahuje nálezy převážně z území severních Čech, starší nálezy pocházají z i z okolních krajů a ze zahraničí. Nejstarším fondem archeologické sbírky je fond Teplice, který obsahuje nálezy získané od roku 1894, jedná se především o dary C. Clary – Aldringena, H. Hallwicha, G. C. Laubeho, B. Willnera, nákupy soukromých sbírek A. H. Fassla a R. Weinzierla a výsledky terénní činnosti pracovníků muzea (A. Pobela, R. Weinzierla, J. Kamitze, K. Karafiata a R. Christena).

Mladší část fondu Teplice je tvořena přírůstky z let 1946-71 a pochází především z terénní činnosti muzejních pracovníků (Z. Váni, J. Hraly, M. Zápotockého a P. Budínského). Fondy Bílina a Duchcov představují převzaté archeologické sbírky bývalých Městských muzeí v Bílině a v Duchcově. Fond Archeologický ústav obsahuje převzatou sbírku předmětů z teplického okresu pocházející z činnosti bývalé expozitury Archeologického ústavu Československé akademie věd v Mostě.

Posledním „živým“ fondem (v současné době stále rozšiřovaným) je fond Sobědruhy, obsahující přírůstky od listopadu 2001, jež byly získány během terénních výzkumů pracovníků muzea, darem nebo převody od jiných institucí.

Obecně lze říci, že archeologická sbírka teplického muzea dokumentuje dějiny od období pravěku až po novověk. Významnou část sbírky tvoří soubory nálezů z hrobů od pozdní doby kamenné, bronzové, laténské a z období raného středověku, dále jsou zde zastoupeny depoty z doby bronzové, ze starší doby halštatské a z doby laténské např. depot z Obřího pramene v Lahošti.

Ve sbírce jsou, co do počtu, nejvíce zastoupeny keramické zlomky a celé nádoby, dále zvířecí kosti, pracovní nástroje a zbraně, jež jsou vyrobeny z kamene, bronzu, železa a kostí, dále jsou to ozdoby a šperky, vyrobené rovněž z nejrůznějších materiálů včetně skla, několik kusů předmětů je zhotoveno z drahých kovů především ze zlata a stříbra.

Mezi stříbrnými sbírkovými předměty se nacházejí například šperky z doby římské z Prosmyk. Stříbrný nákrčník, dvě stříbrné spony a dva závěsky s řetízky byly součástí milodarů uložených do kostrového hrobu ženy náležející k významnější společenské vrstvě. Pohřebena byla zřejmě ve 2. polovině 3. století nebo v době kolem roku 300 po Kr. Vyjma stříbrných šperků byla žena obdarována bronzovým závěskem srdcovitého tvaru, dvěma bronzovými jehlicemi, drobnou bronzovou spirálkou, šesti bronzovými kroužky, pěti bronzovými knoflíky (součást oděvu ženy), třemi přesleny a kolierem z jantarových a skleněných perel. Hrob byl objeven pracovníkem Wernerovy pískovny v roce 1902 a následně jeho výbavu koupí získalo teplické muzeum.

Mgr. Kateřina Laufová, kurátorka archeologických sbírek