Výstavy

HEDVÁBNĚ SPOLU

11. 9. - 22. 9. 2024 / výstavní síň Šárka na teplickém zámku
Srdečně Vás zveme na výstavu HEDVÁBNĚ SPOLU, na které svou tvorbu představí spolek ZVONKOHRA z.s. SEN SEN Teplice a Kreativ Teplice. Vernisáž se uskuteční v úterý 10. září 2024 v 17 hodin ve výstavní síni Šárka na teplickém zámku (vstup hlavním vchodem ze Zámeckého náměstí i přes Ptačí schody).

Výstava potrvá do 22. 9. 2024.
Otevřeno: út — pá 13 — 17 so — ne 10 — 12 a 13 —17

PROGRAM V PRŮBĚHU VÝSTAVY
úterý 10. 9. v 17:00 - vernisáž výstavy
sobota 14. 9. v 15:00 až 17:00 - vyprávění a beseda - představení Zvonkohry a deseti let činnosti
neděle 15. 9. v 15:00 až 17:00 - Skupina KREATIV - vyprávění a beseda
sobota 21. 9. v 15:00 až 17:00 - Zvonkohra : Hedvábí příběh a dar - povídání a beseda o malování na hedvábí
neděle 22. 9. v 10:00 až 12:00 - Skupina KREATIV - vyprávění a beseda

Vstup na výstavu i doprovodné akce je zdarma.

Výstavu pořádá ZVONKOHRA z.s. SEN SEN Teplice a Kreativ Teplice.
Kontaktní osoba: Ing. Helena Voctářová, předseda statutárního orgánu
E-mail: klub.zvonkohra@centrum.cz, SMS: 602 151 399

MALOVÁNÍ NA HEDVÁBÍ - MŮJ PŘÍBĚH A DAR
Jsou dny všední i sváteční. Jsou dny, kdy je nebe jako šmolka a srdce plesá radostí, tváře hoří a vane jižní větřík, co čechrá vlasy. A jsou dny, kdy se mi zdá, že všechno se proti mně spiklo, mám pocit, že nejlíp by bylo je vymazat. Všechno bolí, všechno, co se mohlo podělat, tak opravdu učinilo a život je pes. To se pak dá řešit všelijak. Někdo si dá frťana, někdo zaleze do pelíšku. Mně osud dopřál jinou možnost. Vytáhnu dřevěný rám a napnu do něj hedvábí. Nejdřív se ale s tou něžnou hedvábnou úžasností zlehounka pomazlím, pohladím po tváři, jemně přejedu po těle. Vyndám sady štětců z jemňoučkých sobolích chlupů nejrůznějších velikostí a tvarů. Kulaté, ploché se špičkou i rovné či se zaobleným vrcholem, malé, velké, tlusté, tenké. I ty jemně vyzkouším na tváři jako: dobrý den, tak se zase spolu užijeme. A potom nastane hlavní chvíle, to nejdůležitější, nejmilejší - barvy. V přepravce je třicet nádherných barev a odstínů a ještě nekonečně mnoho jemných variant si můžu namíchat, když se mi zachce. Ty barvy rozložím po stole a dívám se, beru lahvičky jednu po druhé do ruky a srdce mi buší, trošku se točí hlava, jen tak radostně, tak netrpělivě. A je to tady — začnu malovat. Vůbec nevím předem co a jak, nic neplánuji. Hlava nic neřeší, ruka je vedená srdíčkem. Mořská hladina s pěnou a azurovými odlesky, jindy anebo současně záplava květin nevídaných tvarů, sluneční lázeň na jásavé louce. Barvy se navzájem doplňují nebo si protiřečí a vytvářejí kontrasty, splývají a vznikají další a další odstíny. Jak se tak raduji a těším, pomalu se ruší nepohoda a ten život pes se mění v přítulné štěňátko. Lebedím si v příjemnu, laskám se s barevným potěšením. Když byl den obzvláště krutý, přestanu malovat třeba ve tři hodiny ráno a mám několik krásných šátků, dárků pro mé milé a blízké. Všechno je zase dobré, nebo brzy bude a už vím, že ON tam nahoře mne miluje a že mí Andělé se zase jednou pořádně nadřeli. Jak jsem poznala, že to tak pěkně působí, navrhla jsem občas tohle potěšení i mým kamarádkám a nejbližším. Moc dobře k tomu ladí pěkná hudba, vonící svíčky a dobrý čaj. Vždy je malování na hedvábí krásné a milé. Důležité je vědět, že výsledek bude dokonalý. Mohla bych vyprávět, jaké zázraky udělá s dušičkou třeba zářivě slunečně žlutá barva. Tak tu jsem musela dvakrát dokupovat. Vybavuje se mi také můj kamarád Mirek. On si přinesl v mobilu fotografii rozkvetlých třešňových květů ze své zahrady. Ty květy namaloval na hedvábný šál pro svou milovanou dceru. Maloval poprvé a šál je nádherný. Všechno, co vytvoříme svým srdíčkem, má svoje kouzlo a neopakovatelnou krásu. Je v tom láska. Společné malování ve dvou nebo v malé skupince má svou atmosféru souznění, blízkosti a krásného společného okamžiku. Něco, co nedokážu vyslovit, ale ve vzpomínce se vybaví, pohladí a zahřeje. Jemná a blízká památka zůstává také na mou drahou kamarádku Květu, její maminku a její dceru Aťku. Překrásné a něžné barvy hedvábí z odpoledne, kdy jsme my čtyři holky společně malovaly, se staly vzácným opatrovaným pokladem a vzpomínkou potom, kdy dvě z nich již odešly. Andrejka milá mne adoptovala jako svou maminku a babičku jejích dětí Šimona, Matouše a Jonáška. Mám štěstí ..... Pojď si se mnou malovat na hedvábí, být spolu a z té chvíle se radovat a těšit, prožít krásný čas souznění a společné blízkosti. Dostala jsem úžasný dar a s láskou dávala dál. Hedvábí, barvy, štětce i půlroční kurz malování na hedvábí u pražské renomované výtvarnice byl poslední vánoční dárek od mého muže Vladimíra. Děkuji Ti, lásko, za krásné roky společně prožitého života i za tuto jedinečnou památku. Čas a jeho vliv náš život mění. Dnes už mám mnohá fyzická omezení a tak si maluju krásné vzpomínky a sny ... Helena