Zoologie

V zoologické expozici muzea v Teplicích jsou vystaveni zejména zástupci ptáků (Aves), kteří nejsou v současné době pro region typičtí, ale v minulosti se na území regionu vyskytli, byli zde uloveni, nebo byli charakteristickými představiteli místní fauny. Exponáty ve vitrínách jsou doplněny trofejemi vysoké a dančí zvěře, které podobným způsobem prezentují největší obratlovce regionu. Mezi tyto druhy můžeme počítat s jelenem evropským a tetřívkem obecným pro oblast Krušných hor, jako zástupci otevřené krajiny jsou to strnad zahradní a sysel obecný a pro oblast Českého středohoří na Teplicku je to vysazený daněk skvrnitý, srnec obecný a již se nevyskytující jeřábek lesní.

Pro Podkrušnohorskou hnědouhelnou pánev jsou typické zatopené důlní propadliny (pinky) a povrchové lomy (oprámy). Potoky jsou hojné, často však regulované. Na některých byly v poslední době postaveny vodárenské přehrady (Všechlapy, Fláje, Jirkov, Přísečnice). Údolní nádrž je také na řece Ohři u Nechranic. Krušné hory jsou bohaté na rašelinné vody. Lidská sídla vznikala v odlesněné krajině současně se zakládáním polí, luk a pastvin. V jejich bezprostředním okolí se vysazovaly ovocné a jiné stromy, zakládaly se zahrady. Tím se vytvořily podmínky pro společenstva živočichů, kteří si zvykli na člověka. Tento proces pokračuje dodnes. Např. kos černý, který byl v polovině minulého století plachým ptákem lesních tišin, postupně pronikl do vesnic i měst. Někteří živočichové, kteří původně sídlili na skalách a v dutinách stromů, přešli na budovy. Např. rorýs obecný, vlaštovka obecná, jiřička obecná, rehek domácí, sova pálená a do jisté míry i kuna skalní. Vlaštovky a jiřičky ve volné přírodě u nás již vůbec nehnízdí. K člověku se také přidružily mnohé druhy, které k nám byly zavlečeny dopravou - např. potkan severní. Druhové zastoupení obratlovců, kteří obývají otevřenou krajinu, ovlivnil do značné míry člověk. Změnil podstatně povrch země vymýcením lesa a regulací toků. Odlesněnou půdu osévá zemědělskými plodinami, vysazuje okopaniny a místy udržuje travnatý koberec luk. Tam, kde neoře a zemi jinak neobdělává, pase domácí zvířata, která nedají znovu vzniknout lesu neustálým spásáním výhonků náletových dřevin.

V Krušných horách tvoří otevřenou krajinu bezlesé náhorní roviny s poli a rozsáhlými, často zamokřenými loukami. Podél cest rostou jeřábové aleje. V Českém středohoří jsou to odlesněné travnaté svahy, křovinaté a kamenité úhory, pastviny, louky, pole a ovocné sady. Charakteristickými druhy žijícími v otevřené krajině naší oblasti jsou strnad zahradní, tchoř stepní a dříve také sysel obecný. Ve vyšších polohách Krušných hor jsou tyto druhy zastoupeny méně nebo vůbec chybějí. Lesy Krušných hor a Českého středohoří se od sebe liší svým složením a částečně i svojí faunou. Původní buko-jedlové lesy Krušných hor (smrky zde rostly jen ve vyšších polohách, převážně nad 800 m) byly do značné míry přeměněny na smrkové monokultury. Na náhorních rovinách jsou vedle luk a polí rozsáhlá vrchoviště s klečí bažinnou, břízou, jeřábem a odumřelými smrky, které propůjčují krajině charakteristický vzhled. Jedním z nejrozsáhlejších rašelinišť je Novodomské rašeliniště na Chomutovsku. Rašeliniště jsou velkými přírodními rezervoáry vody a napájejí řadu potoků, které zásobují vodárenské přehrady. V poslední době lesy Krušných hor - jmenovitě smrkové - byly zničeny exhalacemi z továren, elektráren a povrchových hnědouhelných dolů.

Ing. Bohuslav Boček