Románské křídlo

Obsahovalo v přízemí kapitulní síň (její pozůstatky je možné obdivovat v expozici), sakristii a příruční knihovnu, dále pak pracovní místnost pro jeptišky a místnost s prevetem (záchodem). V patře byla ložnice jeptišek (dormitář), ze které vedly spojovací dveře směrem ke kostelu (bazilice). Přibližně 150 let byla celá budova provozována v nezměněné podobě, až ve druhé polovině 14. století k ní byla ze západu přistavěna východní větev gotického ambitu (křížové chodby).

Po zániku kláštera v 15. století bylo románské křídlo upraveno k obytným účelům a ze západní strany byla přiložena nová přístavba. Celá budova byla v 16. století vystavena zničujícímu požáru, během kterého zanikly původní dřevěné konstrukce (stropy, podlahy) ze 13. století. Po důkladné přestavbě byl do interiéru umístěn provoz pivovaru. Pivovar byl v průběhu 17. století jednou přebudován, ale zdá se, že práce se dotkly výhradně interiéru. Po roce 1696 pak byla v románském křídle sýpka. V letech 1787 - 1826 prošel zámek s přilehlou zahradou zásadní proměnou, ve které byly uplatněny vlivy anglického pojetí spojení architektury se zahradou. Románské křídlo dostalo novou tvář ve stylu romantizující novogotiky a stalo se sídlem vrchnostenských úředníků.

V muzejní éře zámku (od roku 1947) poskytlo románské křídlo prostor technickému zázemí muzea a pracovnám odborných zaměstnanců. Nyní je v přízemí budovy umístěna stálá expozice a v patře se nacházejí pracovny. Půdorys zámku v Teplicích s vyznačenými úseky zdiva objevenými archeologickými výzkumy (černě).