Porcelán a keramika - DOČASNĚ UZAVŘENO

Expozice Porcelán a keramika prezentuje jednu z nejstarších sbírek muzea, v níž cílevědomou odbornou činností byla shromážděna jedinečná kolekce keramiky a porcelánu, dnes se početně blížící  k 7 000 kusům. 

Surovinové a energetické zdroje v regionu byly vhodným zázemím pro vznik a rozvoj keramického průmyslu. V nespočetných malých či větších dílnách, manufakturách a továrnách byl produkován široký sortiment keramického zboží počínaje cihlami, hrnčinou, podlahovými dlaždicemi, kamnářskými výrobky, přes různé užitkové a ozdobné předměty z měkké nebo tvrdé kameniny až po bohatě zdobený luxusní porcelán. Na přelomu 19. a 20. století se někteří místní výrobci stali pojmem i v evropském měřítku, což potvrzují četná ocenění na výstavách, ale také dodávky zboží putující v poměrně velkém množství za zákazníky po celé Evropě až do zámoří. 

Návštěvník může obdivovat značnou rozmanitost exponátů, lakované výrobky z dílen nejstarší zdejší manufaktury rodiny Huffzkých, založené roku 1822 v Unčíně a z továrny Antona Tschinkela, zakladatele výroby v Dubí. Jejich nástupce a největší místní výrobce Bernard Bloch se mimo jiné zasloužil o zachování výroby cibulového porcelánu v Dubí a to až do 2. světové války. Tradiční technologie ocelotisku se užívá při výrobě tohoto produktu dodnes. Vystaveny jsou vzácné slonovinové porcelány Alfréda Stellmachera, průkopníka výroby v Trnovanech. Výtvarně a technologicky jedinečný je každý exponát světoznámé firmy AMPHORA, včetně děl modelérů Eduarda Stellmachera a Paula Dachsela. Ve své době komerčně velmi úspěšná firma Ernsta Wahlisse přinesla na trh kromě běžné produkce i nové odlitky figur ze zrušené vídeňské manufaktury. Několika historickými exponáty je zastoupena i firma Ditmar-Urbach, v jejíž firemních prostorách se dodnes vyrábí sanitární zboží. Jedna ze stěžejních částí expozice je věnována duchcovské manufaktuře, která své počátky klade rovněž do poloviny 19. století a jako jediná svůj výrobní program postavený na dekorativním porcelánu nezrušila a pracuje dodnes. Ukázky z tvorby dalších firem dotvářejí celkový pohled na výtvarnou různorodost místní produkce s mnohými vzácnými a zajímavými exponáty, které se zachovaly pouze v muzejní sbírce. Mezi ně patří i část keramického obkladu s pohledem na řeku Rýn, který pracovníci muzea v roce 1982 sejmuli z průčelí domu v Trnovanech a tím zachránili před demolicí. 

Samostatná část expozice je věnovaná odborné keramické škole, která byla v Teplicích založena roku 1874 a jejím vedením pověřen teplický rodák, zlatník a modelér Franz Laube. V profesorském sboru působili výtvarníci, s jejichž díly se můžeme v Teplicích setkat dodnes. Sochaři Fritz Eichmann a Wilhelm Gerstner vyzdobili plastikami vchod do nové soudní budovy, restaurovali v roce 1895 Morový sloup a realizovali centrální kříž na teplickém hřbitově. Profesor Gerstner je autorem Seumeho busty v Lípové ulici. Ze školy odcházely do praxe v keramickém průmyslu vysoce kvalifikované síly a mnoha žákům bylo absolutorium některého ze specializovaných  oddělení výbornou přípravou pro studium na vysoké škole. Po zrušení školy v 50. letech 20. století byla obsáhlá školní sbírka keramiky a porcelánu předána  Regionálnímu muzeu v Teplicích. 

Jaroslava Dvořáková

Z historie odborné keramické školy