Pokoj knížete de Ligne - DOČASNĚ UZAVŘENO

Expozice přibližuje období let 1775-1831, kdy v roce 1775 uzavřel v Bruselu Jan. N. Clary-Aldringen sňatek s belgickou šlechtičnou Marií Christinou de Ligne, dcerou Charlese Josepha de Ligne (1735-1814), kterou si později přivedl na své teplické panství.

Prince de Ligne byl významnou osobností evropských kulturních dějin, vojenskou kariéru zahájil roku 1753 v Čechách a zakončil v bojích proti Turkům v roce 1789 u Bělehradu. Tam skončilo šťastné a úspěšné období de Lignova života, ve kterém získal pověst zábavného a duchaplného společníka, schopného vojevůdce a bystrého diplomata. Příznivé období připomíná kopie portrétu belgického malíře le Clerqua, kde je de Ligne zobrazen v uniformě polního zbrojmistra s řády Zlatého rouna a Marie Terezie. Obvinění ze spolupráce s belgickými stavy bojujícími za samostatnost přinesla velkou nepřízeň císařů Josefa a Leopolda II. a znamenala ukončení vojenské a diplomatické služby. Následná konfiskace rodového zámku v belgickém Beloeil donutila de Ligne opustit Belgii a usadit se nedaleko Vídně.  

V letech 1794-1807 zajížděl do Teplic, kde se mimo jiné setkával s G. Casanovou a umožnil mu přístup do společnosti na teplickém zámku. Vojensky byl rehabilitován v roce 1807, kdy byl jmenován polním maršálem a kapitánem císařské tělesné stráže. V kapitánské uniformě je zachycen na portrétu, který je připisován rakouskému malíři Josefu Grassimu. De Ligne zemřel 13. prosince 1814 v průběhu vídeňského kongresu. „Miláčka Bohů“, jak jej označil publicista Gentz doprovodila na jeho poslední cestě celá Vídeň a evropská politická elita. J. W. Goethe věnoval jeho památce „Rekviem pro nejveselejšího muže století“. Nezapomnělo se na něj ani v Teplicích. Jeho jméno nesl pahorek v Šanově, dodnes je jeho jméno spojeno s hotelem na teplickém Zámeckém náměstí postaveným v roce 1824.  

Kromě portrétů de Ligne jsou v pokoji prezentovány rovněž podobizny členů rodiny a portréty (dobové kopie) rakouských monarchů. Grafický portrét syna Charlese Antoina (1759 - 1792) představuje nejen důstojníka rakouské armády, ale také sběratele kreseb starých mistrů, jehož sbírka se stala základem slavné „Graphische Sammlung Albertina“ ve Vídni. Kopie kreseb jsou dnes součástí sbírky kreseb Regionálního muzea v Teplicích.  

Umělecké tradice a ambice rodu jsou připomenuty osobností de Lignova vnuka, K. J. Clary-Aldringena, a jeho dobově slavnými ilustracemi romantického románu Undine (1815). Teplice z doby de Lignových návštěv zachycují akvarely profesora vídeňské akademie Martina von Molitora. Z původního zámeckého inventáře jsou v muzejní sbírce kreseb rovněž uloženy kresby ze soukromí knížete, které obrazem doplňují de Lignovy paměti, ve kterých jsou časté zmínky o Teplicích.

PhDr. Bohuslava Chleborádová