Secesní sklo

Oblast Podkrušnohoří byla díky dostupným surovinám ideální pro podnikání ve sklářském průmyslu již od 14. století, kdy je archeologickými průzkumy doložena existence skláren v  okolí obce Moldava v Krušných horách. Důležitým milníkem v  historii sklářské výroby byla polovina 19. století, kdy sklárny postupně přecházely z dřevěného otopu na uhelný. Uhlí jako nové palivo se zpočátku příliš neosvědčilo. Teprve až Siemensovy vynálezy regenerativní plamenné tavící pece a generátoru pro zplynování uhlí znamenaly zásadní převrat ve výrobě skla. Do roku 1900 vzniklo na Teplicku téměř 30 skláren zaměřených na výrobu různých druhů skla od užitkového, dekorativního, technického, obalového až po sklo stavební. V současné době je Teplicko spojeno především s výrobou plochého, stavebního a obalového skla. Na počátku 20. století však řada místních skláren produkovala mimo užitkového skla i velmi kvalitní dekorativní luxusní sklo, které se vyváželo do celého světa a úspěšně konkurovalo věhlasným sklárnám na Šumavě a v Harrachově. Tyto sklárny na Teplicku již bohužel zanikly. Ukázky jejich produkce zůstaly uchovány ve sbírkách teplického muzea a jsou nyní prostřednictvím dlouhodobé výstavy prezentovány veřejnosti. Výstava je tematicky zaměřena na dekorativní sklo z muzejních sbírek 1. třetiny 20. století. Na přelomu 19. a 20. století v Čechách vrcholil styl florální secese s typicky vlnícími se liniemi a stylizovanými květy či úponky. Sklářská produkce byla v tomto období velmi mnohotvárná. Využívala různé sklářské metody při tvarování a  zdobení skla. Inspirovala se především antickým sklem a benátskými hutními technikami, kterými byly irisování, leptání a lazurování skla, opřádání skla skleněnou nití nebo obalování skla v barevné drti. V období geometrické secese a stylu Art Deco ve 20.–30. letech 20. století se dostalo do popředí zájmu sklo sytých zářivých barev, tzv. Tango sklo a dekorativní zušlechťovací techniky (malba, rytí a broušení skla). Sklárny se snažily svými výrobky reagovat na poptávku zákazníků. Účastnily se pravidelných veletrhů a výstav, kde prezentovaly novinky ze své aktuální produkce i  čerpaly nápady od konkurence. Inspiraci nacházely u zahraničních vzorů, zejména francouzských a amerických návrhářů skla (Emile Gallé, Louis Comfort Tiffany), ale i českých skláren. Mezi přední výrobce českého secesního dekorativního a  luxusního skla patřila především sklárna Lötz v Klášterském Mlýně na Šumavě a sklárna Nový Svět v Harrachově. Na Teplicku ve výrobě dekorativního skla vynikly sklárny Pallme-König & Habel v Košťanech, Josef Rindskopf´s Söhne s provozy v Košťanech, Mstišově a Duchcově, Ernst Steinwald v Teplicích, Franz Welz v  Hrobu, Franz Tomschick v  Košťanech na Kamenném Pahorku a  Josef Knížek v  Oldřichově. Zušlechťovacím technikám se věnovaly sklárny na Novoborsku. Významnou úlohu ve vývoji sklářských technologií a v prosazování nových trendů zaujaly umělecké sklářské školy v Novém Boru a Kamenickém Šenově.

Produkce secesních skláren z teplického regionu je dosud laikům známá jen okrajově. V současné době je Teplicko spojeno především s výrobou plochého a stavebního skla. Na přelomu 19. a 20. století však řada místních skláren produkovala velmi kvalitní secesní dekorativní a užitkové sklo, které se vyváželo do celého světa a úspěšně konkurovalo i věhlasným sklárnám na Šumavě a v Harrachově. Ambicí realizované výstavy je tento deficit napravit.

Kurátorka výstavy a autorka textů: Jitka Bažantová
Výtvarné a architektonické řešení: Iva Kolorenčová
Grafický vizuál: David Janošek
Partner výstavy: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Dlouhodobou výstavu finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.