Exponát měsíce

2024/11 : Odborná keramická škola v Teplicích (1874–1953)

Exponát měsíce listopadu / foyer teplického zámku / vstup zdarma
Škola byla založena před 150 lety v roce 1874 pod názvem „Fachzeichnen und Modellirschule“, tedy odborná škola kreslení a modelování. Teplice byly za sídlo školy vybrány rakouským ministerstvem obchodu a průmyslu jako centrum perspektivně se rozvíjejícího keramického průmyslu na severu Čech. Těžily se zde kvalitní keramické jíly a dolovalo hnědé uhlí potřebné k vytápění pecí. Důležitá byla i dobrá dopravní dostupnost, kterou zajištovala železnice.
Nejdříve škola sídlila pouze v jedné místnosti v pronajaté kreslírně chlapecké měšťanské školy v budově dnešní Střední průmyslové školy na Benešově náměstí.  Výuku zpočátku zajišťoval pouze jeden učitel a zároveň ředitel školy, teplický rodák, zlatník a modelér Franz Laube. S narůstajícím počtem studentů se učitelský sbor postupně rozšiřoval o další pedagogy.  Většinou se jednalo o absolventy Vysoké uměleckoprůmyslové školy ve Vídni nebo specialisty z keramického oboru. Kapacita prostor brzy nedostačovala zájmu studentů, a proto se v roce 1881 škola přestěhovala na protější stranu náměstí, do budovy hotelu Korunní princ Rudolf, který je dnes známý jako hotel Thermia. Protože škola vykazovala dobré výsledky, byl v roce 1886 schválen projekt na stavbu zcela nové školní budovy v Alejní ulici. Veškeré náklady na stavbu neslo město Teplice. Stavba byla zahájena o čtyři měsíce později pod vedením teplického stavitele Heinricha Siegmunda. Škola kromě denní výuky pořádala večerní a nedělní kurzy pro zaměstnance keramických manufaktur, a také kreslířské, malířské a modelérské kurzy pro veřejnost. Učitelé vybudovali pro studijní účely žáků obsáhlou ukázkovou sbírku keramiky z celého světa a také odbornou knihovnu s více jak 3 000 svazky knih obsahujících mimo odborné literatury také dekorativní předlohy a vzorníky.
Zlaté éra školy nastala s příchodem nového ředitele Roberta Stübchen-Kirchnera v roce 1898. Pod jeho vedením škola dosahovala vynikajících výsledků. Studenti se ve své tvorbě inspirovali především francouzskou a německou secesní keramikou. Častými motivy byla rostlinná a zvířecí říše s výraznou plastickou modelací. Povrch váz byl často zanechaný hrubozrnný, bez glazury nebo byl dekorovaný glazurou, která záměrně stékala po tvaru nebo vytvářela krystaly. Studentské práce byly pravidelně prezentovány na zimních výstavách rakouského Uměleckoprůmyslového muzea ve Vídni i na severočeských průmyslových výstavách v Liberci a Teplicích. Škola se také účastnila zahraničních výstav v Paříži, Turíně i světové výstavy 
v St. Louis v roce 1904. Žáci i učitelé se často podíleli na návrzích pro keramické firmy, kterých bylo jen v Teplicích a okolí kolem třiceti. Ze školy odcházeli do praxe v keramickém průmyslu vysoce kvalifikovaní a žádaní řemeslníci a modeléři. Mnozí absolventi navíc pokračovali ve studiu na vysoké umělecké škole.
Škole se velmi dařilo do roku 1939. Období druhé světové války sice přestála, ale po roce 1945 začal její umělecký potenciál postupně upadat. Po roce 1950 se z keramické školy stala nejprve průmyslová škola a v roce 1958 už jen škola učňovská. Poslední institucí, která objekt využívala, byla Střední škola obchodu a služeb. Ta v roce 2022 přesídlila do nového areálu. Objekt školy tak nyní čeká na další využití.
Školní sbírka keramiky a odborná knihovna byly v 50. letech převedeny do majetku teplického muzea. Veřejnosti jsou výrobky z odborné keramické školy prezentovány ve stálé expozici muzea. Ta je však v současné době v rekonstrukci.
MgA. Jitka Bažantová, kurátorka sbírek užitého umění