Exponát měsíce

2024/1 : Zimní sporty na Teplicku

Exponát měsíce ledna/foyer teplického zámku/ vstup zdarma
V měsíci lednu Vám představujeme tři předměty vztahující se k zimním sportům, které jsou od sklonku předminulého století trvalou součástí života v Krušných horách. Ty pro svůj ideální terén patřily již od konce 19. století k intenzivně využívaným lokalitám rekreačního organizovaného i volného sportu. Letní turistika byla doplňována v zimních měsících zpočátku zejména bruslením a sáňkováním. Brusle i sáňky měly původně ulehčit dopravu a přepravu osob a materiálu. Starší kostěné a celodřevěné brusle rozšiřující se ze severských zemí byly postupně vylepšovány, doplnil se k nim kovový nůž a následně i dva břity, což umožnilo bruslařům zbavit se hůlky k odrážení. Snadnější zpracování kovů a jejich slitin umožnilo i masovější výrobu bruslí z tohoto materiálu a vznikly tak „šlajfky“, brusle upevňované k botě přes kličku. Průkopníkem rekreačního bruslení byl v Čechách Josef Rössler-Ořovský, který v roce 1880 založil v Praze první závodní bruslařský klub. Ten vznikl o několik let dříve rovněž v Teplicích pod názvem „Teplitzer Eisclub“ a svou základnu měl na rybníku v zámeckém parku. O jeho existenci však víme velice málo a to pouze z pohlednic a několika medailí. Vystavené brusle pocházejí z produkce firmy Baťa a nejsou ještě opatřeny dvojitým břitem.
Dalším předmětem z muzejní sbírky jsou dětské podomácku vyrobené sáňky. Sáňkování je sport, který se v rekreační i profesionální podobě na Teplicku provozoval velice intenzivně. Původně byly sáně čistě dopravním prostředkem používaným ke svážení sena, dřeva a dalších komodit, postupně se však staly velice oblíbenou rekreační aktivitou. Sáně měly mnoho podob, ať se jedná o rohačky, šnekové sáňky, „laťovky“ či popruhové sáně s výpletem, které byly postupem času doplňovány volantem a ližinou k řízení. Na přelomu 19. a 20. století se i sáňkování stalo významným zimním sportem. Na popularizaci tohoto sportu měl zásluhu zdejší spolek „Deutscher Wintersportverein“, který pořádal závody na sáňkařské dráze v Dubí. Centrem sáňkařského sportu na severu Čech však byl Liberec se svou sáňkařskou dráhou na Ještědu, která byla zprovozněna v roce 1910 a kde se také konalo první mistrovství Evropy v tomto sportu v roce 1914. Na tomto místě je nutné zmínit rovněž bobování, které konstrukčně původně vycházelo právě ze sáněk a které bylo v Krušných horách rovněž provozováno na profesionální úrovni. Na bobařské dráze v Dubí bylo dokonce v roce 1951 pořádáno vůbec první mistrovství Československa v tomto sportu.
K zimním sportům provozovaným v našem regionu neodmyslitelně patří běžecké a sjezdové lyžování i skoky na lyžích. Proto jsou součástí našeho lednového exponátu rovněž lyžařské boty, na nichž je patrný vývoj této obuvi. Vystaveny jsou kožené boty s kovovým podražením z meziválečného období a zároveň moderní lyžařské boty ze soudobých materiálů pocházející z přelomu 70. a 80. let 20. století. První lyže se do Čech dostávají na sklonku 19. století, kdy je zakupuje hrabě Harrach pro svou lesní správu a společně s učitelem Janem Bucharem (pořadatelem prvního školního výletu na lyžích v roce 1896), tak přispěli k jejich popularizaci v Krkonoších. Zde v roce 1895 vznikl první Český krkonošský spolek. O propagaci lyžování ve vnitrozemí se postaral již výše zmíněný Josef Rössler-Ořovský, který založil při bruslařském klubu v Praze v roce 1887 i lyžařský kroužek. První lyže objednané pro jeho svěřence Dušanem Břeským od norského výrobce lyží firmy Heyde byly procleny jako dva páry vesel. Mezi propagátory lyžování v Krušných horách patřil především řídící učitel z obecné menšinové školy v Hrobu Karel Lím. Od něj převzali iniciativu zdejší sokolové z jednoty v Nových Verneřicích, kteří pořádali lyžařské výlety především v okolí Nového Města a následně pak členové sokolské jednoty v Lounech, kteří měli dobré vlakové spojení s Novým Městem i Moldavou. Nové Město se tak začalo stávat regionálním centrem lyžování a to zvláště v meziválečném období. Vznikl zde první skokanský můstek s kritickým bodem 17 m. V roce 1926 zde na závodech skákal také známý norský závodník Sigmund Ruud, držitel několika olympijských medailí. Ten tehdy závody s přehledem vyhrál. Další velký rozvoj zimního sportu přišel v poválečné době. Zimní sportovní areál na Novém Městě se postupně rozvíjel zejména zásluhou dobrovolníků. V letech 1950-63 zde byly postaveny 3 skokanské můstky a v roce 1951 proběhla rekonstrukce běžeckých tras. Ve druhé polovině 50. let se běžecký areál dočkal rovněž úseku s umělým povrchem a v roce 1975 i halogenového osvětlení. Lyžařský a skokanský sport se však rozvíjel i jinde. Osečtí lyžaři zapracovali na výstavbě areálu Krásná vyhlídka, kde byly zbudovány dva skokanské můstky s osvětlením, rozhlasem a nakonec rovněž i s lyžařským vlekem. Menší lyžařské centrum vyrostlo rovněž v Hrobu v místě tzv. „Naturalu“ nad tratí. V návaznosti na postupně budovaný areál sjezdového lyžování na Bouřňáku. Lokálně vznikala nevelká sportoviště prakticky po celé teplické části Krušných hor. Menší skokanské můstky byly postaveny v Dubí a ve Fojtovicích, po zásahu lesní správy byl odstraněn skokanský můstek v Loučné. Na Moldavě byl zbudován kratší lyžařský vlek u Lounské chaty.
Krušné hory byly a jsou ideálním místem k rozvoji a provozování zimních sportů. Svědčí o tom nejen řada současných sportovišť, ale i relikty již nepoužívaných a často zapomenutých zbytků konstrukcí a závodních tratí. Zimní sporty tak k našim horám neodmyslitelně patří a je zapotřebí si tento fakt připomínat. Přesto je zvláštní jak málo fotografií a dalších ikonografických materiálů se k tomuto tématu zachovalo. Pokud byste měli nějaké dokumenty, jako jsou fotografie, pohlednice a další předměty vztahující se k tomuto tématu a mohly byste je poskytnout do sbírek muzea, určitě je velice rádi uvítáme.
Jindřich Zajíc – kurátor sbírky nových dějin (zajic@muzeum-teplice.cz)

Zdroje:
Beránek, Z. Rozvoj tělovýchovy, sportu a brannosti od roku 1948 v Oseku, Osek 1979, strojopis.
Hantschke, R. - Peschka, F. Eichwald: ein Führer durch den Kurort und Wintersportplatz und dessen Umgebung, Dubí 192?.
Jelínková, E. - Poláková, Z. Lyžníci, velocipedisté a ti druzí, Brno 2000.
Kol. aut. Sport a tělovýchova v pohraničí: Sportovní almanach, Liberec 1946.
Zykmund, J., Neurvirt, R., Kuranda, P., Špaček, P. Teplice: Teplitz-Schönau. No 1., Lázeňskou branou na Královskou třídu, Teplice 2012.

Fotogalerie