Exponát měsíce - Archiv
2023/3 : Články Rudolfa Knotta – zapomenutého velkého historika malých dějin
Zpět na seznam...
Exponát měsíce března / foyer teplického zámku / vstup zdarma
Dne 2. ledna letošního roku uplynulo 110 let od okamžiku, kdy bylo na teplickém hřbitově pochováno tělo jednoho z nejzajímavějších ale také nejopomíjenějších historiků starého Teplicka Rudolfa Knotta (1861-1912), jenž se vyznačoval jednak neobyčejnou znalostí archivních fondů měst Teplic, Hrobu, Krupky, Mikulova, ale také progresivním kulturněhistorickým zájmem o témata, která se dostávají do centra zájmu českých historiků, především pod vlivem překladů francouzské historiografie z okruhu školy „Annales“ často až v posledních letech.
Rudolf Knott vystudoval v roce 1886 německou část pražské univerzity. V letech 1888–90 studoval v římských a mantovských archivech, ale po návratu z Itálie a roce prožitém v rakouském Klagenfurtu se již cele věnoval, vedle zaměstnání středoškolského profesora v Teplicích, studiu lokálních dějin, zejména v 16. - 18. století.
Za největší Knottův objev, pokud jde o průzkum nových a neznámých pramenů, lze bezesporu pokládat právě dnes nezvěstný deník krupského měšťana Michela Stüelera z doby třicetileté války. Citace z tohoto jedinečného zdroje informací k dějinám dnes tak populární „každodennosti“ se objevují ve většině Knottových kulturněhistorických článků zaměřených na oblast Teplicka a také v průkopnické studii: Michel Stüeler. Ein Lebens- und Sittenbild aus der Zeit des dreissigjährigen Krieges. Velice hojně využíval Knott pramenů úřední povahy, které mu prošly rukama při jeho archivní práci, ať již jde např. o registra příjmů a vydání purkmistrovského úřadu v Hrobě nebo o různé městské knihy teplické ze 16. století. Kromě úředních písemností pracuje také se soukromou korespondencí. V Knottově pozůstalosti se např. dochovaly opisy českých listů oseckého opata Baltazara – zásadní zdroj informací o životě v regionu. Ze všech svých studií vystupuje Knott jako svrchovaný znalec pramenného materiálu. Listujeme-li Knottovými díly připomenou nám miniatury, ve kterých ožívá každý detail dávného života. Knott např. na základě Stüelerova deníku popisuje velice podrobně místnost, již autor barokních zápisků obýval, často i s deskripcí jednotlivých kusů nábytku a drobností, které doplňovaly tehdejší interiéry. Při procházení této části Knottova článku se nejednomu čtenáři jistě vybaví spisek Zikmunda Wintera V měšťanské světnici starodávní.
Ve studii Über die Lebensmittelpreise in der Teplitzer Gegend nám Rudolf Knott dává zase nahlédnout do jídelníčku obyvatel Teplicka v raném novověku. Dozvídáme se zde, kolik stál černý chleba, housky, dále se rozepisuje o ovoci, které bylo tehdy gastronomicky využíváno (jablka, hrušky, višně, švestky, broskve, moruše, ořechy) a cituje přitom opět deník Michela Stülera. Následuje pasáž o bylinách v tehdejší kuchyni (ve výčtu nechybí anýz, petržel, majoránka, šafrán). Ze stejného Knottova textu se lze např. dozvědět, kolik stál v roce 1646 jelen ulovený na oseckém panství a zaslaný do teplické zámecké kuchyně. Ve stejném textu se Knott zabývá třeba otázkou, jaké kuchařské recepty byly nejoblíbenější mezi vojáky v dobách třicetileté války. Rovněž při četbě tohoto článku máme dojem, jako když listujeme německým překladem některé z Winterových kulturněhistorických studií, původně roztroušených po nejrůznějších časopisech a novinách a následně souborně uveřejněných v knihách jako Šat, strava a lékař v XV. a XVI. věku, Ze starodávného života, Miniatury apod. Analogický dojem možná vyvolá četba Knottova pojednání o cenách jednotlivých částí oděvu na Teplicku v raném novověku probouzející též reminiscence na Zíbrtovy a Winterovy Dějiny kroje. Na rozhraní mezi historií kultury materiální a duchovní stojí Knottův zájem o lidovou medicínu v raném novověku, nezřídka spjatou s magickými léčebnými postupy. Této problematice je věnována část článku o raněnovověkém lázeňství (Über das Badewesen in der Teplitzer Gegend), v němž nalezneme například Stüelerem zaznamenaný magický recept proti horečce.
Vztahu obyvatel Teplicka k temným silám je věnován Knottův krátký text s názvem Ein Dokument des Aberglaubens aus der Zeit des dreissgjährigen Krieges otištěný v rámci souboru článků téhož autora nazvaného Kulturgeschichtliche Urkunden aus dem Gebiete des Erzgebirges v časopise Erzgebirgszeitung, Podle Knotta vyvolávaly hrůzy třicetileté války bujení nejrůznějších pověr a fantastických představ, jako příklad uvádí Stüelerův záznam o tom, jak jeho manželku v roce 1647 vykoupal ďábel v rybníce nedaleko cesty z Trnovan do Novosedlic. Ve zmíněném Knottově článku nalezneme také edici opisu jakéhosi chiliastického letáku z roku 1642, v němž je popisován Antikrist, a který Knott objevil ve fondu mikulovského městského archivu.
Pozoruhodné jsou však také např. Knottovy postřehy o vztazích Michela Stüelera k jeho domácím zvířatům, konkrétně k psíku Rabinelovi, kterého nešťastnému majiteli roztrhala smečka loveckých psů pána z Bleylebenu.
Tento drobný a tedy nutně neúplný výčet témat, jichž se Knott ve své práci dotýkal ukazuje jeho uctivý přístup k zapomínaným detailům dávného života v regionu, který dnes obýváme. Bylo by krásné, kdyby se od nás takovéto úcty dočkal také Rudolf Knott – tento zapomínaný velký historik malých dějin.
PhDr. Jiří Wolf