Exponát měsíce - Archiv
2023/10 : Vznik republiky roku 1918 na Teplicku ve fotografiích
Zpět na seznam...
Exponát měsíce října / foyer teplického zámku / vstup zdarma
Poslední rok války se na Teplicku nesl ve znamení narůstajícího společenského napětí. To bylo zapříčiněno nejen vysokými ztrátami na životech na světových bojištích, ale také zhoršující se životní úrovní obyvatelstva. Prakticky po celou dobu války, zejména pak od konce roku 1915 se začaly projevovat problémy se zásobováním průmyslových regionů, jejichž zemědělská produkce nestačila pokrýt vysokou spotřebu zejména potravin. Špatná zásobovací situace postupně kulminovala v roce 1917, až vyvrcholila na počátku následujícího roku v řadu manifestací a tzv. hladových stávek např. v Duchcově, Lounech a v Mostě, kterých se účastnily tisíce lidí. Během roku 1918 postupně sílily protiválečné nálady. Přicházely rovněž první tresty odnětí svobody, ale situaci se již uklidnit nepodařilo. Na povrch stále více v regionu vyplovaly i válkou upozaděné národnostní konflikty mezi etnicky většinovými Němci a zástupci české menšiny. V polovině října roku 1918 byly pak revoluční nálady přetaveny ve vznik socialistických rad
v prostředí levicových organizací a proti nim stojících národních výborů. Tajné schůzky samovolně ustanovených národních výborů probíhaly na Teplicku od poloviny října v Oseku, Hrdlovce, Ledvicích a na dalších místech. Četař Josef Štumpf zformoval v Kopistech na Mostecku i tzv. kopistskou legii.
„Samostatný česko-slovenský stát skutkem!“, touto formulací byl uveden cirkulář Národní rady pro jednotlivé okresní úřady, který byl rozeslán 28. října, a který byl prvním oficiálním sdělením, z kterého se mohli zástupci rakousko–uherské správy dočíst o faktických dopadech pražských událostí. Cirkulář dorazil do Teplic v dopoledních hodinách a byl odeslán do úřadovny okresní nemocenské pokladny k přesnému překladu tamním úředníkům, kterými byli Jaroslav Aster a František Cajthaml. Následně byl předložen v odpoledních hodinách i na zasedání obecního zastupitelstva. Toto prohlášení se však setkalo s odporem nejen nacionálně zaměřených německých stran, ale i německých sociálních demokratů.
Pro centrální úřady byl celý severočeský region velice důležitý zejména jako energetická zásobárna státu a jedno z průmyslových center mladé republiky. Proto bylo nutné zajistit toto území vojensky, alespoň do stabilizace společenské a politické situace a zejména do vyřešení požadavků českých Němců postupně vznášených k mírové konferenci. Utvářející se republika musela rovněž působit před svými spojenci, že má daný region plně pod kontrolou. To však bylo zpočátku velice složité, jelikož neexistovala žádná stálá armáda. Většina vojska byla ještě na frontách a bezpečnostní složky na severu Čech byly loajální místním samosprávám. Musely tak být ustavovány národní výbory (někdy nazývané jako menšinové), které měly nejen formálně zastupovat československé národní zájmy na daném území, ale zejména vyřešit značnou část běžných problémů všedního dne jako zajištění bezpečnosti, dodávek potravin, zásobování centrálních území průmyslovým zbožím a energetickými komoditami, zejména pak uhlím a řadu dalších úkolů. Prvním okresním, respektive ústředním národním výborem byl Ústřední národní výbor v Duchcově, založený na schůzi 3. listopadu 1918. Ten vyzval ostatní severočeská města a okresy k zakládání samostatných národních výborů. Na to byly založeny i národní výbory v Teplicích
a v Duchcově. V čele teplického národního výboru stanul Karel Viktora, předsedou duchcovského se stal Hynek Holub. Národní výbory však nutně potřebovaly ke svému výkonu rovněž ozbrojené složky. První ozbrojené oddíly se formovaly jednak z řad zástupců české menšiny, navrátilců z fronty a vojáků, kteří zde trávili dovolenou a zejména pak z členů Sokola jako sokolské stráže. Národní výbory pak zformovaly jednotky pod názvem Národní obrana, které byly rozpuštěny po příchodu členů pravidelné armády. Opomenout nejde ani válečné zajatce z Chudeřických kasáren, kteří sehráli důležitou roli zejména při obsazování Bíliny a Mostu a to pod velením poručíka Skřivánka, který pod sebou v Chudeřických kasárnách shromáždil rovněž asi 1000 dobrovolníků.
Po obsazení Mostu ve dnech 27. – 28. listopadu 1918 a vojenském obsazení železniční stanice v Louce u Litvínova došlo k rychlému zajištění dalších částí Severočeské hnědouhelné pánve, včetně Teplicka. To probíhalo od začátku prosince 1918 do konce roku. A neslo se v rámci revolučních změn vcelku poklidně. Četnické stanice, stejně jako posádky Volkswehru (polovojenských složek dobrovolníků z řad německého obyvatelstva povolaných zástupci vyhlášené provincie Deutschböhmen), se vzdávaly bez boje. Stanice v Hrobu byla kupříkladu obsazena během karetní partie místní posádky. Situace však nebyla bezkonfliktní, například v Košťanech došlo k napadení místních četníků a k jejich internaci v místní šatlavě. Přesto se situaci podařilo stabilizovat celkem rychle a do konce ledna 1919 byly již všechny klíčové oblasti pod kontrolou nově se formujícího československého státu.
Soubor představovaných fotografií zaznamenává období krátce po obsazení Teplic oddíly československé armády a zejména 28. pěšího pluku, tzv. „pražských dětí“, který byl pověřen obsazením Teplicka. Fotografie pocházejí z přehlídky konané 15. prosince 1918 na dnešním náměstí Svobody
v Teplicích. Všimnout si můžeme zejména nesourodosti uniforem, která vychází právě z narychlo shromážděných stejnokrojů, zejména pak francouzských legií. Jedna z fotografií zaznamenává oblíbený zvyk s manifestačním významem a tím je tzv. sázení lípy svobody. Tyto lípy byly vysazovány na řadě míst a mnohdy nepřežily trvání období první republiky.
Mgr. Jindřich Zajíc, Ph.D.