Exponát měsíce - Archiv
2021/9 : České menšinové školství na Teplicku 1885–1938
Zpět na seznam...
Exponát měsíce září / foyer teplického zámku / vstup zdarma
Rozvoj průmyslu na Teplicku ve druhé polovině 19. století byl podmíněn příchodem pracovních sil - dělníků, horníků a úředníků. Ti pocházeli převážně z českého vnitrozemí. V poslední třetině 19. století tak zástupci české menšiny tvořili v některých obcích a městech až 1/3 veškerého obyvatelstva a na počátku 20. století byl například Lom u Mostu (spadající tehdy pod duchcovský politický okres) většinově český. Zástupci české menšiny stále výrazněji požadovali uplatnění svých národních práv, čímž se dostávali do konfliktu s většinově německým obyvatelstvem. Do popředí se tak dostala i otázka školství s českým vyučovacím jazykem, tedy tzv. menšinového školství.
První českou menšinovou školou v Podkrušnohoří se stala česká obecná matiční škola v Duchcově, která byla otevřena v roce 1885. Jednalo se o soukromou školu, která byla placena z prostředků spolku Ústřední matice školské. Krátce na to byly otevřeny další školy v Mostě a v Oseku. Jako první veřejná škola, tedy bez existence předchozí matiční školy byla otevřena česká obecná škola v Hrobu v roce 1888. Samotné otevření českých škol se potýkalo především s odporem německého obyvatelstva, které zčásti vnímalo české školy jako ohrožení vlastních národních zájmů a počešťování pohraničních regionů. Často tak docházelo k nátlakům na české rodiče, aby odvolávali podpory pod peticemi požadující českou školu v daném místě. Rodiče byli vypovídání z práce a tím i z firemních bytů. Přesto byly tyto nátlakové akce úspěšné pouze z části. Do roku 1918 byla na Teplicku stabilizována situace pouze v rovině obecného, tedy nejzákladnějšího, stupně školství a to většinou umístěného v provizorních podmínkách a zajišťovaného Ústřední maticí školskou. Místnosti pro školu byly v lepším případě získány úpravou původně rodinných domů, které nebyli, ale ovšem kapacitně odpovídající jako např. v Ledvicích. V horším případě pak byly pro školní účely pronajímány prostory v místních hostincích, kde měla česká škola stabilně umístěnou skříň s pomůckami a někdy i tabuli. Pouze výjimečně měly české menšinové školy k dispozici vlastní ryze školní budovy, jako tomu bylo v Hrobu, Proboštově, Lomu nebo v Teplicích.
Rozvoj českého menšinového školství přišel zejména po roce 1918 a tedy po vzniku samostatného Československa. Přispěly k tomu nejen národní výbory, „správní“ orgány samovolně vznikající ze strany zástupců české menšiny v revolučním období podzimu 1918, ale také jejich nástupci, tzv. správní komise. Tyto správní útvary měly tendence zakládat české menšinové školy ve všech místech s výraznější českou menšinou. Takto vznikla mezi jinými i škola v Cukmantlu (dnešní Pozorka, část města Dubí). Ta se dokonce dočkala otevření navazující měšťanské školy s českým vyučovacím jazykem v roce 1926 se samostatnou budovou postavenou mezi lety 1926-1928 dle návrhu arch. Milana Babušky. Samostatnou kapitolou pak byla snaha o zřízení českých středních škol. Do roku 1918 byly na Teplicku zřízeny pouze česká obchodní akademie v Teplicích a státní reformní reálné gymnázium v Duchcově. Přípravy otevření českého gymnázia v Teplicích přerušil rok 1938.
Exponátem měsíce září je pak školní fotografie z výše zmíněné české obecné školy v Cukmantlu. Na fotografii je patrná v pozadí skříň nesoucí označení odborné pokračovací školy sklářské v Cukmantlu. Ta zde byla založena hned v roce 1918. Pokračovací školy byly obdobou odborných odpoledních kurzů a nahrazovaly nedostatek českých středních odborných škol. Jejich frekventanti často docházeli do budov a místností českých škol, kde probíhala jejich výuka v odpoledních hodinách.
Součástí exponátu měsíce září jsou rovněž edukativní pomůcky pro výuku chemie a zeměpisu pocházející z roku 1926, tedy z období rozmachu českého menšinového školství. Jejich rotačního principu je používáno v podobných pomůckách i v současnosti. Jedná se o ukázku edukačních předmětů, které svou podobou a principem přežily několik desítek let jako osvědčené podpůrné nástroje při vzdělávání i jako odborně zpracované přehledy pro následující odbornou činnost v daném oboru.
Mgr. Jindřich Zajíc, Ph.D.