Exponát měsíce - Archiv

2021/4 : Rozmanitost tvarů, barev a velikostí ptačích vajec

Exponát měsíce dubna / foyer teplického zámku /  vstup zdarma

Vejce symbolizuje život, sílu, narození, nesmrtelnost i bezpečí, které se skrývá uvnitř skořápky. K Velikonocům patří zejména slepičí vajíčko, ale vejce snášejí všichni práci a teplické muzeum jich má úctyhodnou sbírku. Věda, která se zabývá studiem vajec, zejména ptačích, se nazývá oologie.
Historie oologických sbírek Regionálního muzeu v Teplicích počíná v letech 1919-20, kdy muzeum získalo sbírku ptačích vajec lesmistra Huberta Panznera. Bylo to 107 snůšek 78 druhů evropských ptáků. Muzeu jí věnoval jeho syn Raul Panzner. Oologický materiál této sbírky pochází z doby vojenského působení hejtmana Panznera v okolí Josefova v Čechách. Dále z jižních Tyrol z Rivy a jejího okolí a z Biali v Haliči.
Mnoho zajímavých a vzácnějších druhů pochází ze sbírky lesního Wieseho z Pomořan. Některé druhy získal koupí od obchodníka Schlüttera v Halle, darem od ornitologa Viktora Ritter von Tschusi zu Schmidhoffen a někdejšího kustoda sarajevského muzea dr. Otmara Reisera. Vědecky tuto sbírku zpracoval náš přední oolog Zdeněk Klůz.
V roce 1949 nastoupil do teplického muzea přední československý ornitolog RNDr. Josef Jirsík, za jehož působení podstatně vzrostly zoologické sbírky. Vlastním sběrem doplnil sbírku ptačích vajec o několik exemplářů. Dnes oologická sbírka teplického muzea čítá celkem 535 kusů vajec od 108 ptačích druhů.
V exponátu měsíce dubna Vám ve foyer teplického zámku představujeme některé z nich a tentokrát jsme se zaměřili na ukázku jejich rozmanité velikosti, tvarů a barev.
Velikost ptačích vajec je většinou přímo úměrná velikosti určitého ptačího druhu. Za nejmenší je považováno vajíčko kolibříka, které váží okolo 0,3 gramů. Přes tuto malou váhu, je v porovnání s váhou rodičů obrovské. Vajíčko totiž představuje 25% hmotnosti dospělého ptáka. Za největší se udává vejce pštrosa dvouprstého, vážící v rozmezí od 750 až 1600 gramů. Je to pouze 1% váhy dospělce a tak je vlastně v porovnání s vajíčkem kolibříka drobné.
Různé tvary vajec mají odlišnou funkci. Hlavním cílem je co nejdokonalejší uložení v hnízdě z důvodu udržení tepla. Kulovitý tvar je navíc velmi pevný a síla skořápky musí být vyvážená a vydržet váhu sedícího opeřence a přitom umožnit zdárné vyklubání mladých. Ptáci hnízdící v dutinách stromů mají vajíčka kulovitého tvaru. Bezpečí dutin totiž neumožňuje rozkutálení do okolí. Naopak vejce ptáků hnízdících na skalních římsách jsou se širokou základnou a na druhé straně protáhlé do delší špičky. Tento tvar zajistí malý poloměr kutálení. Vejce podobného vzhledu využívají i ptáci se čtyřmi vejci ve snůšce. Tyto se dají úsporně složit úzkými špičkami k sobě ke středu hnízda. Vznikne tím malá plocha, kterou musí rodiče zahřívat pro úspěšný odchov mláďat.
Zatímco ptačí opeřenci jsou mnohdy velice pestře zbarveni, o jejich vejcích tohle neplatí. Barevnost vajec se totiž skládá pouze ze dvou pigmentů, modrozeleného a rezavě hnědého. V barvách ptačích vajec najdeme spolu s častou bílou skořápkou pouze tyto odstíny. Jejich různá kombinace dodává vejci správnou barvu. Bílé skořápky mají hlavně vajíčka ptačích druhů, které hnízdí v dutinách stromů, kde je není potřeba maskovat.
Většina vajec je různě pigmentovaná a existuje mnoho variant jejich zabarvení. Nízká pestrost zabarvní ptačích vajec má maskovací účel a chrání je před predátory. Ochranné zabarvení se vyskytuje hlavně u ptáků, kteří staví otevřená hnízda. Zabarvení vajec odpovídá místu hnízdění tak, aby vejce dostatečně splynula s okolím. Tmavší barva také lépe pohlcuje teplo, proto mají v chladnějších oblastech ptačí vejce sytější barvu. Velikost, tvar i barva vajec jsou dobrým rozlišovacím znakem při zařazování nalezených vajec k příslušného ptačímu druhu.
Miroslav Žemlička, kurátor zoologických sbírek