Exponát měsíce - Archiv

2021/12 : Z muzejních chovů motýlů

Exponát měsíce prosinec / foyer teplického zámku /  vstup zdarma

Letošním vánočním exponátem měsíce jsou cizokrajné, ale i středoevropské druhy motýlů, které lze v našich podmínkách chovat. Hlavním předpokladem je přítomnost živné rostliny v okolí. V tomto případě jsou to hlavně druhy stromů a keřů, jako například ptačí zob (Ligustrum vulgare), bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), ořešák královský (Juglans regia), borovice (Pinus spp.), moruše (Morus spp.) nebo různé duby (Quercus spp.). Chované druhy motýlů jsou hlavně z čeledí martináčovití (Saturniidae), bourcovití (Bombycidae) a lišajovití (Sphingidae).
Martináči jsou velké druhy nočních motýlů, pro které jsou charakteristické oka na křídlech. Mají zakrnělé trávicí ústrojí a nepřijímají potravu. Jejich hlavním životním cílem je spáření se a nakladení vajíček. Nalezení partnerky samečkům usnadňují hřebenitá tykadla, kterými dokáží zachytit pach samičky na vzdálenost několika kilometrů. Housenky vytváří velké kokony pomocí vlákna, které se používalo k výrobě nepravého hedvábí. Z této čeledi jsou zde vystaveny i druhy žijící i v České republice. Mezi ně patří také největší druh motýla střední Evropy martináč hrušňový (Saturnia pyri). Dalšími druhy jsou m. habrový (S. pavonia) a m. bukový (Aglia tau). Je zde zastoupen také největší severoamerický druh martináče (Hyalophora cecropia). Druhy (Attacus atlas a A. edwarsii) patří plochou křídel k největším motýlům světa. Ostruhy na zadních křídlech mají druhy Actias ningpoana a A. dubernardii, zvláště pak druhý z nich (hvězda na stromku), které pomáhají úniku před predátory. Asijské druhy (Antheraea pernyi a A. yamamai) patří po staletí k druhům, z nichž se využívá vlákno k výrobě hedvábí. Dále jsou zde zastoupeny druhy Antheraea polyphemus a Antherina suraka.
Bourec morušový (Bombyx mori) je využíván k výrobě hedvábí už 5000 let. Ve volné přírodě se již nevyskytuje a za dobu jeho domestikace bohužel ztratil schopnost létat. Z jednoho kokonu se dá využít až 2000 metrů vlákna. Kokony, stejně jako samotní motýli, mají bílou barvu.
Lišaj smrtihlav (Acherontia atropos) má na své hrudi kresbu, která silně připomíná lidskou lebku. Je to tažný druh, který při své cestě dokáže přeletět moře, ale i nejvyšší vrcholky Alp. Rychlost jeho letu se udává až 64 km/h. Rád zalétá do včelích úlů, kde loupí med. Často zde bývá včelami ubodán a následně mumifikován. 

Neobyčejnou krásu motýlů, které z housenek vychovali muzejní pracovníci, můžete až do konce roku 2021 obdivovat ve vstupní hale teplického zámku.

Fotogalerie

Miroslav Žemlička, kurátor zoologických sbírek