Exponát měsíce - Archiv

2020/11 : 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena

Exponát měsíce prosince / foyer teplického zámku /  vstup zdarma

„Hudba je jako sen. Ten, který neslyším.“ Ludwig van Beethoven

Autora tohoto citátu, jistě není třeba dlouze představovat. Hudební skladatel a klavírista Ludwig van Beethoven se narodil 16. nebo 17. prosince 1770 v Bonnu, letos v prosinci uplyne 250 let od jeho narození. A proto je mu věnován exponát měsíce prosince. 
O životě a díle Ludwiga van Beethovena vyšlo již velké množství knih. Inspirovat se můžete i naší ukázkou ve foyer teplického zámku. Pro naše muzeum a město Teplice je v souvislosti s jeho osobností významná především jeho návštěva zdejších lázní, které mu byly doporučeny na léčbu jeho ušní choroby. Ta se u něho poprvé objevila ve 26 letech. Jeho nemoc měla být údajně revmatického původu, proto mu byly doporučeny teplické lázně, které byly proslulé úspěšnou léčbou revmatických chorob. Doktor Christoph Wilhelm Hufeland ve své studii dokonce prohlašuje, že v Teplicích se uzdravili i těžce nemocní pacienti, u kterých byly všechny lékařské možnosti vyčerpány: „Chromí budou chodit, hluší slyšet, slepí vidět…“

Beethoven absolvoval svoji první cestu z Vídně do Teplic dne 1. srpna 1811. Z dochovaného „Seznamu lázeňských hostů“ vyplývá, že dorazil do Teplic 4. srpna a ubytoval se v domě Zlatá harfa v Lázeňské ulici. O průběhu jeho léčby se toho moc nedochovalo, kromě pár informací, které uvádí v dopisech odeslaných svým přátelům. Beethoven nebyl moc ideálním pacientem, jak sám i přiznává. Příliš se vyčerpával prací a jinými záležitostmi, ale přesto hodnotil léčbu úspěšně. Z Teplic Beethoven odjel 18. září 1811. Po nějaké době se mu zdravotní obtíže vrátily a tak se opět do Teplic vrátil. Z Vídně vycestoval 29. června 1812, na několik dní se zastavil v Praze, aby si vyřídil své neodkladné záležitostí a do Teplic přijel 6. července, jak se můžeme opět dozvědět z dochovaného „Seznamu lázeňských hostů“. Na první dvě noci se ubytoval v domě Zlaté Slunce v Lázeňské ulici, poté bydlel v hotelu Dub v Dlouhé ulici.

V roce 1812 došlo také k věhlasnému setkání Beethovena s Johannem Wolfgangem Goethem, které se uskutečnilo právě v Teplicích. Na jejich setkání se podílela Bettina Brentanová, přítelkyně Beethovena, která propagovala jeho práci a snažila se ji vychválit před samotným Goethem. Připravovala tak půdu pro jejich osobní setkání, které proběhlo v řádu tří dnů, z nichž nejdůležitější byl právě den 23. července, kdy se spolu vydali na procházku Zámeckým parkem. Zde se udála právě ta scéna, která představuje nejčastěji umělci zachycovaný výjev z doby Beethovenovy návštěvy v Teplicích. Znázorňuje jejich setkání s císařskou rodinou při procházce parkem, kdy Goethe se zastavil a na pozdrav uctivě uklonil, kdežto hrdý Beethoven šel dále s vtlačeným kloboukem do čela, zapnutým svrchním oděvem a s rukama složenýma za zády. Nepozdravil, až když císařská rodina pozdravila jako první, pak teprve na jejich pozdrav odpověděl. Tato příhoda je navždy spojila i rozdělila zároveň. Navzájem se zklamali, ale nepřestali si jeden druhého vážit. To dokazuje i to, že Beethoven v roce 1815 zhudebnil Goethovu báseň „Meeresstille und glückliche Fahrt.“ Beethovenova reakce se dá vysvětlit i jeho starostmi o svoji existenci, která souvisela s krachem rakouské měny v roce 1812. Teplice byly v této době zaplněny vládnoucí aristokracií a Beethovenova nálada nebyla za těchto okolností nakloněna k formálním stykům a planým rozhovorům se šlechtickou společností, která hledala možnosti, jak si ukrátit dlouhou chvíli. Krátce na to, 27. července 1812, Beethoven na doporučení lékaře odjel na léčebnou kúru do Karlových Varů a následně pak i do Františkových lázní. Po skončení léčby ve Františkových lázních se Beethoven vrátil zpět do Teplic, kde podstoupil ještě koupele v termální vodě. Jeho lázeňský pobyt v Teplicích byl ukončen 29. září 1812.

Beethoven se v Teplicích seznámil s mnoha zajímavými osobnostmi, mezi něž můžeme řadit i německého romantického spisovatele Karla Augusta Varnhagena von Ense, který ve svých dopisech podává svědectví o Beethovenových pobytech v Teplicích, o jeho intimním, společenském a tvůrčím životě. Varnhagen Beethovena nazývá „Osamělým mužem teplických parků“.

Beethoven v českých lázních strávil téměř tři měsíce, ale léčba nepřinesla očekávanou úlevu. V roce 1815 pomýšlel, že se do teplických lázní ještě vrátí, ale to se již nestalo. V roce 1812 byl Beethoven v Čechách naposledy. V roce 1814 se kvůli své nemoci rozloučil s veřejností jako klavírista a o tři roky později trvale ohluchl.

Osobnost Ludwiga van Beethovena byla velmi komplikovaná. Zdravotní problémy a neuspokojené touhy formovaly jeho charakter. Jeho nedoslýchavost mu působila potíže ve styku s lidmi, na které kvůli tomu působil nerudně a odtažitě. Sám o sobě říkal, že má sice horkou hlavu, ale zlý není. Vada sluchu ovlivnila jeho způsob jednání s lidmi. Beethoven však toužil po společnosti, a když si lidé získali jeho důvěru, byl dobrým a veselým společníkem. Celý život byl opuštěný, protože nenašel ženu, se kterou by se mohl oženit. Dochovaly se jeho dopisy nesmrtelné milence, které psal z Teplic, ale do dnešní doby nelze jednoznačně určit, o jakou ženu se jedná. Beethoven byl také zapřisáhlým odpůrcem konvencí v životě a tím si udělal řadu příznivců i odpůrců. Tím se dá částečně vysvětlit i jeho chování ve společnosti Goetha v Zámeckém parku, jejichž pohled na život a společnost byl zcela odlišný. Beethoven byl jedním z mála umělců, který nevkročil do teplického zámku mezi šlechtickou a uměleckou společnost, ačkoliv měl v jejích řadách své známé, příznivce i mecenáše.

Za svůj život složil Ludwig van Beethoven 722 skladeb a svá největší díla nikdy neslyšel. Je jedním z nejoblíbenějších skladatelů klasické hudby a jeho tvorba zůstane nezapomenutelná. Slavný hudební skladatel zemřel 26. března 1827.

Mgr. Monika Novotná, vedoucí muzejní knihovny