Soubor akvarelů a olejomaleb Carla Roberta Crolla

Carl Robert Croll se narodil 21. listopadu 1800 v Kadicích u Drážďan. O jeho výtvarném školení se dochovaly pouze kusé zprávy. Zřejmě navštěvoval slavnou drážďanskou akademii, s největší pravděpodobností krajinářský ateliér Johanna Christina Dahla.
V roce 1824 se Croll rozhodl usadit v Teplicích. Působil zde jako soukromý učitel kreslení v měšťanských rodinách, doprovázel lázeňské návštěvníky na výletech po okolí a zhotovoval upomínkové kresby. Od dlouholetého návštěvníka teplických lázní, pruského krále Friedricha Wielhelma III., získal v roce 1825 první významnější zakázku a mezi lety 1825–1837 pro něj vytvořil soubor sedmi olejomaleb s pohledy na lázně a okolí. Až do jejich zničení na konci 2. světové války pak visely v berlínské královské rezidenci. V Teplicích se 12. 2. 1827 Croll oženil se svou bývalou žačkou Karolinou Büchelovou, dcerou městského koželuha a poté se usadili se v domě U řetězové lávky v Dlouhé ulici, kde také přišly na svět jejich tři děti.
Ve stejném roce získal také další významnou zakázku, která v mnohém ovlivnila další utváření jeho malířského výrazu. Majitel teplického panství Carl Josef Clary-Aldringen pověřil Crolla překreslením pohledů na místa v Itálii, která navštívil během svých dvou cest v letech 1816 a 1818–1820. Crollovy kresby se staly ilustracemi cestovních deníků, které Clary–Aldringen dokončil na základě svých poznámek v roce 1824 (dnes jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Děčíně). Barvitě v nich popsal nejen slavná města – Řím, Florencii, Palermo nebo Neapol, ale zachytil také atmosféru mnohých setkání představitelů evropské šlechty, která se v těchto městech uskutečňovala.
Carl Josef Clary-Aldringen byl velmi kulturní osobností, významně rozšířil rodovou knihovnu i obrazárnu a s mnohými umělci udržoval osobní kontakt. V Itálii proto nevynechal návštěvy ateliérů slavných malířů a sochařů, kteří zde v té době žili a tvořili. Sám disponoval slušným výtvarným talentem, jenž zúročil i při italských pobytech ve velkém množství skic a krajinných studií. Podle nich pak Croll vytvořil soubor na 300 akvarelů a perokreseb sestavovaných do alb doprovázejících obrazem zmíněné cestovní deníky (obrazová alba jsou součástí sbírek Regionálního muzea v Teplicích).
Slušné Crollovo zajištění přervala v květnu 1831 náhlá smrt Carla Josefa Clary-Aldringena. Kolem roku 1830 doplnil Croll ilustracemi také pamětní knihu slavného Střeleckého spolku města Teplic. V nastupujících 30. letech 19. století prokazoval C. R. Croll své krajinářské nadání v kresbách a malbách věnovaných převážně Teplicím a blízkému okolí. Díly s těmito náměty obesílal také prodejní nabídku Saského uměleckého spolku z Drážďan, ale obrazy jsou dnes známy pouze z rytin. V roce 1838 přijal Croll nabídku knížete Lobkowicze a stal se rodinným učitelem kreslení.
Odvěká touha umělců po samostatnosti přivedla v roce 1843 Carla Robert Crolla do Prahy. Ačkoliv jej již provázela pověst schopného malíře, nedokázal se prosadit podle svých představ. Byl to snad stálý rozpor mezi chtěným a možným, který přivedl Crolla k depresím a duševní chorobě, jež zabránila jeho dalšímu uměleckému rozvoji a v září roku 1849 ho dokonce uzavřela na dlouhých 14 let do pražského ústavu pro choromyslné. Zemřel 3. listopadu 1863 ve Všeobecné nemocnici v Praze a pohřben byl na dnes již zrušeném evangelickém hřbitově na pražském Novém Městě.
Carl Robert Croll zůstal po více než sto let stranou zájmu, jeho jméno se objevilo jen na několika souhrnných výstavách věnovaných pražské vedutě první poloviny 19. století. Patřičné zhodnocení jeho díla v kontextu vývoje českého a středoevropského malířství přinesl až Miloslav Vlk. Díky němu uspořádala v roce 1980 bývalá Středočeská galerie v Praze první samostatnou Crollovu výstavu, další pak realizoval v letech 1981 a 1982 v Teplicích a Duchcově. Roku 1988 zorganizoval Miloslav Vlk na Kladně a v Teplicích velkou Crollovu výstavu, která předcházela poutavě napsané monografii o umělcově životě a díle, vydané v roce 1989 tehdejším Severočeským nakladatelstvím v Ústí nad Labem.
Crollovo dílo nás dnes přitahuje především zobrazením krajiny severních Čech před jejich industriální proměnou. Ale také zachycením zmizelé starosvětské atmosféry interiérů, městského prostředí i venkova. Nesmíme však opomenout umělecké kvality jeho děl, které jsou dnes opět součástí uměleckých sbírek Lobkowiczů a také sbírek teplického muzea. V Teplicích jsou uloženy nejen Crollovy olejomalby, ale také akvarely s úžasným zachycením atmosférického ladění letního odpoledne či zimního dne. Akvarel se zimní scénou dnes již neexistujícího hostince U Zelené žáby (na místě dnešních Císařských Lázní) provázel Teplice po celé 19. století. Po Crollově smrti byl několikrát dokonce kopírován. Například Ernstem Gustavem Doerrelem nebo amatérským kreslířem Josefem Hammerem. V podstatě nepřekonatelné je další zachycení zimního dne na skoro prázdném Zámeckém náměstí.
Do teplických muzejních sbírek se Crollova díla dostala nejen z původních zámeckého inventáře Clary-Aldringenů navráceného do Teplic v letech 1981–1983, ale také ze sbírky Hermanna Hallwicha. Kvaš se Senným trhem na Zámeckém náměstí a olejomalbu Pohled na České Středohoří se podařilo v roce 1968 zakoupit, bohužel u několika děl je bohužel jejich původ stále neznámý.

Zastoupení Crollových děl: Regionální muzeum v Teplicích, Národní galerie Praha, Státní oblastní archiv Litoměřice, Oblastní galerie Liberec, Galerie der neuen Meister Dresden, Muzeum hlavního města Prahy, soukromé sbírky – především Zámek Nelahozeves

Literatura: Miloslav VLK, Carl Croll, Ústí nad Labem 1989 (zde podrobné odkazy na další literaturu a prameny)

Výstavy:
1947 – Teplice v minulosti, Teplice
1980 – Carl Robert Croll – Rudolf Alt, Praha
1981 – Carl Robert Croll, Teplice
1982 – Carl Robert Croll, Duchcov
1983 – Sbírka Puškinových přátel, Teplice
1987 – Carl Robert Croll, Kladno,
1988 – Carl Robert Croll, Teplice
1997 – Z muzejní pokladnice, aneb odhalená tajemství, Teplice
2000 – Carl Robert Croll, Teplice
2001 – Carl Robert Croll, Hodonín

PhDr. Bohuslava Chleborádová, kurátorka uměleckých sbírek