Aktuality - Archiv

Zimní sporty na Teplicku

Teplicko je regionem s velice bohatou historií, která se vepsala nejen do knih, ale i do krajiny. K jedné z podstatných, i když pouze sporadicky zpracovaných kapitol tohoto regionu, jsou i zimní sporty. Krušné hory pro svůj ideální terén patřily již od konce 19. století k intenzivně využívaným lokalitám rekreačního organizovaného i volného sportu. Letní turistika byla doplňována v zimních měsících zpočátku zejména bruslením a sáňkováním. Brusle i sáňky měly původně ulehčit dopravu a přepravu osob a materiálu. Starší kostěné a celodřevěné brusle rozšiřující se ze severských zemí byly postupně vylepšovány, doplnil se k nim kovový nůž a následně i dva břity, což umožnilo bruslařům zbavit se hůlky k odrážení. Snadnější zpracování kovů a jejich slitin umožnilo i masovější výrobu bruslí z tohoto materiálu a vznikly tak „šlajfky“, brusle upevňované k botě přes kličku. Průkopníkem rekreačního bruslení byl v Čechách Josef Rössler-Ořovský, který v roce 1880 založil v Praze první závodní bruslařský klub. Bruslařský klub vznikl o několik let dříve rovněž v Teplicích pod názvem „Teplitzer Eisclub“ a svou základnu měl na rybníku v zámeckém parku. O jeho existenci však víme velice málo a to pouze z pohlednic a několika medailí.
Dalším sportem, který byl v Krušných horách hojně provozován, bylo sáňkování. Původně byly sáně čistě dopravním prostředkem používaným ke svážení sena, dřeva a dalších komodit, postupně se však staly velice oblíbenou rekreační aktivitou. Sáně měly mnoho podob, ať se již jedná o rohačky, šnekové sáňky, „laťovky“ či popruhové sáně s výpletem, postupem času byly doplňovány volantem a ližinou k řízení. Na přelomu 19. a 20. století se i sáňkování stalo významným zimním sportem. Na popularizaci tohoto sportu měl zásluhu i zdejší spolek „Deutscher Wintersportverein“, který pořádal své závody na sáňkařské dráze v Dubí. Centrem sáňkařského sportu na severu Čech však byl Liberec se svou sáňkařskou dráhou na Ještědu, která byla zprovozněna v roce 1910, a kde se také konalo první mistrovství Evropy v tomto sportu v roce 1914.
Ze sání konstrukčně vycházel i jiný sport provozovaný v Krušných hrách a to bobování. První boby byly zkonstruovány v USA v 80. letech 19. století a to spojením dvou sání. Jejich konstrukční posun byl však velký a vývoj se přes Kanadu přenesl do Evropy kde se ve Švýcarsku a v Itálii postupně závodní boby zformovaly do současné podoby. První bobové dráhy v Čechách vznikly mezi lety 1905 a 1922 a to např. v Aši, Mariánských lázních, Jablonci, ale také v Dubí, kde vznikla bobová dráha v těsné blízkosti sáňkařské dráhy nad současnými lázněmi. Tato dráha byla na profesionální úrovni, o čemž svědčí rovněž konání prvního mistrovství Československa pořádaného zde v roce 1951.
K zimním sportům provozovaným v našem regionu však nedomyslitelně patří zejména lyžování a to jak běžecké, sjezdové, tak také skoky na lyžích. První lyže se do Čech dostávají na sklonku 19. století, kdy je zakupuje hrabě Harrach pro svou lesní správu a společně s učitelem Janem Bucharem (pořadatelem prvního školního výletu na lyžích v roce 1896), tak přispěl k jejich popularizaci v Krkonoších. Kde následně v roce 1895 vznikl první Český krkonošský spolek. O propagaci lyžování ve vnitrozemí se postaral také již výše zmíněný Josef Rössler-Ořovský, který založil při bruslařském klubu v Praze i lyžařský kroužek v roce 1887. První lyže objednané pro jeho kroužek Dušanem Břeským od norského výrobce lyží firmy Heyde byly procleny jako dva páry vesel. Mezi popularizátory lyžování v Krušných horách patřil především řídící učitel z obecné menšinové školy v Hrobu Karel Lím. Od něj převzali iniciativu zdejší sokolové z jednoty v Nových Verneřicích, kteří pořádali lyžařské výlety především v okolí Nového Města a následně pak členové sokolské jednoty v Lounech, kteří měli dobré vlakové spojení s Novým Městem a Moldavou. Nové Město se tak začalo stávat regionálním centrem lyžování a to zvláště v meziválečném období. Vznikl zde první skokanský můstek s kritickým bodem 17 m. V roce 1926 již na závodech v Novém Městě skákal také známý norský závodník Sigmund Ruud, držitel několika olympijských medailí. Ten také závody s přehledem vyhrál. Další velký rozvoj zimního sportu přišel v poválečné době. Zimní sportovní areál na Novém Městě se postupně rozvíjel, zejména zásluhou dobrovolníků. V letech 1950 až 1963 zde byly postaveny 3 skokanské můstky. V roce 1951 pak proběhla rekonstrukce běžeckých tratí. Ve druhé polovině 50. let se běžecký areál dočkal rovněž úseku s umělým povrchem a v roce 1975 i halogenového osvětlení. Lyžařský a skokanský sport se však rozvíjel i jinde. Osečtí lyžaři zapracovali na výstavbě areálu Krásné vyhlídky, kde byly zbudovány dva skokanské můstky s osvětlením, rozhlasem a nakonec rovněž s lyžařským vlekem. Menší lyžařské centrum vyrostlo rovněž v Hrobu v místě tzv. „Naturalu“ nad tratí. Ta tak navazovala na postupně budovaný areál sjezdového lyžování na Bouřňáku. Lokálně vznikaly i menší sportoviště prakticky po celé teplické části Krušných hor. Menší skokanské můstky byly postaveny v Dubí a ve Fojtovicích, po zásahu lesní správy byl odstraněn skokanský můstek v Loučné. Na Moldavě byl zbudován menší lyžařský vlek u Lounské chaty.
Krušné hory byly a jsou ideálním místem k rozvoji a provozování zimních sportů. Svědčí o tom nejen řada současných sportovišť, ale i relikty již nepoužívaných a často zapomenutých zbytků konstrukcí a závodních tratí. Zimní sporty k našim horám neodmyslitelně patří a je zapotřebí si tento fakt připomínat. Přesto je zvláštní, jak málo fotografií a dalších ikonografických materiálů se k tomuto tématu zachovalo. Pokud byste měli nějaké materiály, jako jsou fotografie, pohlednice a další dokumenty vztahující se k tomuto tématu a poskytly je do sbírek teplického muzea, určitě je rádi uvítáme.
Jindřich Zajíc, kurátor nových dějin (zajic@zamek-teplice.cz, 412 359 021)

Zdroje:
Beránek Zdeněk. Rozvoj tělovýchovy, sportu a brannosti od roku 1948 v Oseku. Osek 1979, strojopis.
Hantschke Rudolf, Peschka Franz. Eichwald; ein Führer durch den Kurort und Wintersportplatz und dessen Umgebung. Dubí 192?.
Jelínková Eva, Poláková Zdena. Lyžníci, velocipedisté a ti druzí. Brno 2000.
Koukal Pavel. Řídící učitel Karel Lím: zakladatel české krušnohorské turistiky. Duchcov 2007.
Kol. autorů. Sport a tělovýchova v pohraničí. Sportovní almanach, Liberec 1946.
Zykmund Jan, Neurvirt Radim, Kuranda Petr, Špaček Petr. Teplice; Teplitz-Schönau. No 1., Lázeňskou branou na Královskou třídu. Teplice 2012.

Fotografie vpravo byla pořízena při sáňkařských závodech v Dubí kolem roku 1920. Fotografie byla převzata z knihy „Eichwald; ein Führer durch den Kurort und Wintersportplatz und dessen Umgebung“.