Aktuality - Archiv

Smrtná neděle a vynášení Smrtky

Vynášení Smrtky (Morany)

Tento lidový zvyk souvisí s vyháněním zimy. V roce 2021 připadá na neděli 21. března, která je označována jako Smrtná neděle. Spadá do postního velikonočního období. V lidovém prostředí má postní doba podobu šetrného hospodaření a chování, skromného jídla. Jedná se o pohyblivý svátek, který je úzce spojen s Velikonocemi. Tímto zvykem definitivně končí období zimy (čas nepohody, nemocí v obecném vyjádření smrti). Obřady, které k tomuto obsahu patří, jsou předkřesťanské a udržely se dodnes.

V 19. století byl zvyk vynášení Smrtky (Morany) doménou dívek. Figura Morany byla oděna do starého oblečení, korpus těla měla tvořený z dřevěných tyčí, hlavu měla vycpanou slámou a na ní byla připevněná po celém povrchu látka (hlava mohla být i bez látky). Na přední straně má namalovaný obličej černou barvou, úzké oválné oči a nos a ústa v podobě černé linky. Na hlavě má šátek, na krku pověšený výsměšný náhrdelník z prázdných vajec a hlemýžďů. Prázdná vajíčka i hlemýždí ulity symbolizují prázdnotu a smrt. Děvčata s figurínou obešla obec s verši: „Smrt neseme ze vsi, nové léto do vsi. – Smrti plave po vodě, nové léto k nám jede." Písniček a říkadel k tomuto obřadu existuje mnoho. Zvyk byl zakončen vhozením Morany do potoka či říčky, tam kde neměli vodu, ji vrhali z kopce nebo spálili a poté rychle utíkali zpět do vsi.

Dnes je tento zvyk připomínán v prostřední mateřských školek, základních škol, domovů pro děti a mládež nebo ve spolcích matek. Děti se společně s paní učitelkou nebo s maminkami zapojují do vytváření Morany i do samotného průvodu jejího vynášení.

Bc. Markéta Valtrová Kašparová, kurátorka etnografické sbírky