Aktuality - Archiv

Poklady Regionálního muzea v Teplicích

K Velikonocům se váže mnoho tradic a pověstí. Jednou z těch nejzajímavějších je jistě otevírání země a objevování pokladů na Velký pátek, který letos připadá na dnešek. V teplických muzejních sbírkách se v nedávné minulosti našly poklady i mimo tento den a jsou to díla s Velikonocemi úzce spojená.
Do konce 90. let 20. století se v muzeu vystavoval obraz Ukřižování Krista bez určení autora a vědomí odkud obraz pochází. Tehdy na něj upozornil prof. Jaromír Neumann (1924–2001). Podle něj se jednalo o neznámé modeletto k oltářnímu obrazu kostela piaristického kláštera v Litomyšli, který byl v roce 1775 zničen požárem a pocházel z dílny uznávaného římského malíře Francesca Trevisaniho (1646–1756). Restaurování v ateliéru Jiřího Brodského autorství potvrdilo a odhalilo zčernalým svrchním lakem zakryté kvality obrazu. Digitalizace teplické sbírky obrazů umožňuje badatelům zkoumat zvětšené detaily tohoto díla, u nichž si v celkové kompozici často ani neuvědomíme jejich význam a kvalitu. Ústřední motiv Krista i postavy apoštola Jana a Panny Marie, která v bezvědomí leží v klíně Marie Magdaleny, osobitě odkazují na kompozici slavného obrazu Petra Pavla Rubense i na snad ještě slavnější detaily rukou Michelangelovy fresky v Sixtinské kapli.

Druhý poklad teplického muzea je spojen právě se jménem tohoto těžko dostižitelného mistra světového výtvarného umění. V roce 1983 se do teplického zámku, kde od roku 1947 sídlí naše muzeum, navrátil soubor kreseb z bývalého teplického zámeckého inventáře. Soubor se vázal k spříznění rodiny majitelů teplického zámku Clary-Aldringenů se slavným belgickým rodem de Ligne. Z pozůstalosti kněžny Marie Christine Clary-Aldringen, rozené de Ligne (1757–1830) přešel do jejich majetku soubor amatérských kreseb z 80. let 18. století – kopií děl starých evropských mistrů 16. – 18. století. Originální kresby byly součástí jedné z nejslavnějších sbírek 18. století, jejímž majitelem byl bratr kněžny Charles Antoin de Ligne (1759–1792), který v září roku 1792 padl v prvních bojích války Rakouska proti Francii. Po jeho smrti koupil sbírku mecenáš umění Albert Sasko Těšínský (1738–1822) a soubor kreseb z Lignovy sbírky se tak stal základem vídeňské Albertiny, instituce, ve které je dnes uložena jedna z největších světových sbírek grafiky a kresby. V početném souboru amatérských kopií bylo schováno několik neurčených kreseb, které se výrazně lišily. Na první pohled bylo zřejmé, že se jedná o kresby profesionálů, sice rovněž kopií starých italských mistrů, ovšem v tomto případě kopií ze 16. století. Mezi nimi je i kresba pisátkem s motivem Ukřižování s Pannou Marií a sv. Janem, která je kopií Michelangelovy kresby uchovávané dnes v Ashmolean Museu v Oxfordu. Mužské tvary Mariiny postavy s hlavou v dlaních jsou na teplické kresbě zdůrazněny ještě víc než na té oxfordské. Našemu tvrzení, že se jedná o dobovou kresbu, odpovídá vodoznak papíru, kterým je lilie v kruhu užívaný v 16. století v Itálii a Nizozemí.

Nejnovější poklad objevený v postupně zpracovávaných sbírkách muzea je grafický list Ukřižování excelentního grafika Rudolfa Jakubka (1902–1968), který byl nazýván „malířem s grafickým rydlem“. Jakubek vytvořil tento napětím nabytý list ve druhé polovině 20. let 20. století. Grafické dílo autora meziválečné českoněmecké výtvarné scény bylo veřejnosti poprvé představeno na výstavě v Oblastní galerii Liberec v roce 2017, roku 2018 pak také v Teplicích. Jakubek byl mistrem suché jehly, což jeho Ukřižování jenom potvrzuje. I v tomto případě dílo odkazuje na slavné jméno dějin výtvarného umění, protože vychází z kompozice Rembrandtova díla a jako málo komu se Jakubkovi podařilo navázat na jeho mistrné vyjádření emocí a afektu.
PhDr. Bohuslava Chleborádová, kunsthistorička, kurátorka sbírek - grafika, obrazy a plastika