Aktuality - Archiv

Masopust 2022 a tradiční masopustní pokrmy

Období tanečních zábav, zabíjaček a svateb, a především také barevných a pestrých průvodů rozverných masek s muzikou, nastává po svátku Tří králů (6. ledna) a končí na masopustní (maškarní) úterý, poté následuje Popeleční středa (letos připadá na 3. března). V tento čas věřící v kostelech přijímají od kněze popelec (znamení kříže z popele, jako projev kajícníka). Popeleční středou vstupují věřící do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na Velikonoce.
Nedílnou a podstatnou sočástí masopustního období je jídlo a pití, které je vydatné a je ho velké množství. K tradičním sladkým masopustním pokrmům patří koblihy, koláčky a boží milosti.
Kobliha, někdy také koblížek, je kynuté pečivo z polohrubé mouky, vajec, mléka a droždí. Má tvar lehce zploštělé koule, obvykle plněné uvnitř marmeládovou. Novodobější varianty obsahují pudink nebo nugát. Smaží se v hlubokém oleji nebo na sádle do tmavě zlaté barvy.

Historie koblížků
První zmínky o specializovaném pekaři kobližníkovi pocházejí již ze 14. století. Ve středověkých receptářích se setkáváme s rozličnými náplněmi a různými druhy koření, které hospodyňky do koblížků přidávaly. Jedná se třeba o řeřichu, šalvěj či kdoule. Od 19. století si hospodyňky dávaly na koblihách velmi záležet a plnily je nejrůznějšími náplněmi, např. marmeládou, mákem a povidly. Koblihy bývaly dárkem pro fašankovníky, babkovníky, masopustníky i maškarádníky, kteří obcházeli vesnice a zpívali veselé písně.
V národopisné sbírce Regionálního muzea v Teplicích se nachází několik keramických kobližníkových forem. Jsou rozličné tvarově i barevně.
Zpracovala: Bc. Markéta Valtrová Kašparová, kurátorka národopisné sbírky RMT