Aktuality - Archiv

Květná neděle

Ukončete půst a nic nepečte!

Poslední neděle čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi se nazývá Květná a letos připadá na 28. březen. V lidovém prostředí se jí také říká Květnice, Beránkova nebo Palmová neděle. Její jméno je odvozeno z pučících prutů, protože v tuto neděli se světí tzv. kočičky, větvičky vrby jívy s pupeny, se slovy: "Květná neděle spojuje Kristův královský triumf a oslavu jeho utrpení vjedno. Obojí je ve velikonočním tajemství vzájemně propojeno." Je to na památku slavného vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma na oslu, kdy ho lidé vítali jarními výhonky palem. Právě z tohoto důvodu se světí kočičky. Nově posvěcené větvičky se vymění za staré, které se spálí.

Historie šesté postní neděle před Velikonocemi je uvedena ve zprávě poutnice Etherie z 5. století, která uvádí, že se v Jeruzalémě v ten den za časného odpoledne shromažďovali křesťané na Olivové hoře a po bohoslužbě šli s palmovými či olivovými ratolestmi v rukou do Jeruzaléma. Brzy se tento obřad s průvodem rozšířil nejprve v křesťanských církvích Východu. Na Západě v Gálii a v Hispánii už v 6. století existoval název Květná neděle, ale průvod s ratolestmi ještě znám nebyl. Svěcení a užívání ratolestí je v západní církvi doloženo až v 8. století. Brzy na to se v severněji položených zemích začaly používat místo palmových ratolestí jakékoliv vyrašené větvičky.

V tento den by se nemělo nic péci, protože by se zapekl květ na stromech a bylinách a nebylo by žádné ovoce. Také se polykaly svěcené kočičky, které měly po celý rok zabránit bolestem v krku. Dále se oblékaly nové šaty a jiné se vyvěšovaly, aby v nich člověk kvetl.

Květnou nedělí začíná Svatý neboli Pašijový týden, z nějž má každý den své vlastní pojmenování i své zvyky. Letošní Velikonoce budou jiné, ale řadu tradic bude možné dodržet. Některé z nich Vám připomeneme v dalším článku.

Bc. Markéta Valtrová Kašparová, kurátorka etnografických sbírek