Aktuality - Archiv

Cesty sochy Wolfganga Amadea Mozarta v Teplicích

Za velkých ovací byla před teplickou radnicí 28. září 1913 odhalena mohutná socha Josefa II. Autorem několikametrové bronzové plastiky byl uznávaný sochař německé národnosti Franz Metzner, rodák ze Všerub u Plzně (1870-1919). Na místě však Josef II. setrval pouhých pět let. Po vyhlášení Československa v říjnu 1918 byla jeho socha jako symbol staleté habsburské nadvlády 20. listopadu snesena a umístěna na nádvoří muzea, které tehdy sídlilo v dnešní Školní ulici. Před radnicí zůstal pouze osiřelý rozměrný podstavec s mohutnými reliéfními figurami, zhotovenými rovněž podle Metznerova návrhu. Většina teplické kulturní obce německé národnosti se s odstraněním sochy Josefa II. nesmířila. Ne tak z úcty k památce panovníka, jako z úcty k osobnosti F. Metznera, který sice působil většinou ve Vídni a Berlíně, ale jehož sochařské dílo mělo na německé umělce působící v Čechách velký vliv. Jeho jménem bylo také zaštítěno profesní sdružení německých výtvarných umělců v Československu “Metznerbund“.

V Teplicích působil spolek pod vedením architekta W. Pleyera, který od počátku dvacátých let vedl s představiteli města jednání o umístění jiné Metznerovy plastiky na původní podstavec. Po jednání se Spolkem pro německou vědu, umění a literaturu navrhl Pleyer městskému magistrátu využití sochy  W. A. Mozarta, původně určené do prostoru před pražské Stavovské divadlo a která byla v majetku zmíněného spolku. V té době byla statue deponovaná v  umělcově domě v Berlíně. Mozart sice nepatřil mezi slavné návštěvníky teplických lázní, ale teplická radnice neměla výhrad.

W. Pleyer vyvolal jednání mezi teplickým starostou a spolkem. Základní podmínkou spolku bylo, že se teplická strana zaváže k převzetí finančního krytí přepravy 350 cm vysoké plastiky. Kladné vyjádření oznámil teplický starosta W. Pleyerovi dopisem z 31. srpna 1922. Po dalším kole korespondence vydal 20. 9. 1922 prezident spolku prof. dr. Augustýn Sauer souhlas k převedení Mozartovy sochy do majetku města Teplic, kam byla dopravena 22. srpna 1923 za poplatek 36.000 marek, což v přepočtu činilo 133 korun 63 haléřů československých. Po další dva roky byla plastika uložena ve dvoře jednoho z domů na Školním náměstí (dnes Benešovo náměstí). Iniciativu za vztyčení Mozartovy plastiky mezitím převzal po architektovi W. Pleyerovi profesor kreslení na teplickém německém reálném gymnáziu profesor Ferdinand Krombholz, který 16. října 1923 převzal souhlas městské rady. Za doprovodu mnoha slavnostních projevů byla plastika odhalena 13. prosince 1925. Doprovodný programu obsahoval také slavnostní koncert Mozartovy hudby, který byl proveden v nové budově teplického divadla.

Tím však  neskončily  dohady o tom, zda-li má socha dominovat tehdejšímu Tržnímu náměstí (dnes Náměstí Svobody) či nikoliv. Proti jejímu umístění se zvedla velká vlna kritiky již počátkem třicátých let. V roce 1939 musel městský magistrát vydat prohlášení, že plastika je skutečnou kulturní památkou, aby se na ni v následujících letech nevztahoval zákon, na jehož základě by mohla být socha roztavena. Po válce, mezi lety 1945-47, byla plastika přemístěna do Zámecké zahrady poblíž jižního průčelí hlavního traktu zámku. Avšak také odtud musela být na počátku šedesátých let minulého století odstraněna. Tentokrát již mimo dosah veřejnosti, do skladu technických služeb kde přečkala bez výrazného poškození další dvě desítky let. Po té bylo Metznerovo dílo umístěno do prostoru za teplický děkanský kostel, odkud W. A. Mozart přehlíží komplex lázeňských budov pojmenovaných po dalším nesmrtelném hudebníkovi a slavném návštěvníkovi Teplic, Ludwigu van Beethovenovi dodnes. Putování mohutné plastiky zde snad již skončilo.
PhDr. Bohuslava Chleborádová, kurátorka uměleckých sbírek