Digitalizované svazky

V letech 2017-23 byly s podporou dotace z programu Veřejné informační služby knihoven, podprogramu 6 (VISK 6) Ministerstva kultury České republiky - Národního programu digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA, který metodou digitalizace a bezpečného uchování vzniklých dat zajišťuje ochranu a široké zpřístupnění vzácných dokumentů knihoven a dalších sbírek, tvořících součást národního kulturního dědictví, v návaznosti na program UNESCO „Paměť světa“, digitalizovány vybrané rukopisy z knihovních sbírek Regionálního muzea v Teplicích, které jsou zpřístupněné nejširší veřejnosti v evropské digitální knihovně Manuscriptorium.

V roce 2017 byly digitalizovány vzácně dochované rukopisné české zpěvníky literátského bratrstva v Teplicích ze 16. století - teplický graduál a kancionál.
V roce 2018 byl přidán soubor dvaceti rukopisů z 18. století - seznamy lázeňských hostů v Teplicích a v Karlových Varech. Teplické soupisy zaznamenávají lázeňské hosty v letech 1709, 1746, 1769, 1783 a poté tvoří souvislou řadu pro léta 1789-1800, karlovarský seznam se vztahuje k roku 1797 nebo 1798.
V roce 2019 byl digitálně zpřístupněn soubor pěti kodexů, pocházejících patrně z poslední třetiny 17. století. Jeden z rukopisů je psán latinsky a obsahuje "statuta philosophorum incognitorum" a nedokončený opis listů alchymisty Michaela Sendivoje, ostatní užívají převážně francouzštinu a jde o soubory alchymistických, lékařských, chemických, technických a dalších návodů a postupů. Všechny kodexy souvisejí s pobytem a činností alchymisty Bartoloměje Mencelia na zámku v Teplicích v poslední třetině 17. století a poté se staly součástí zámecké knihovny rodu Clary-Aldringenů.
V roce 2020 do digitální knihovny přibyly čtyři rukopisné knihy s regionální tématikou ze 17. a 18. století ze sbírky rukopisů Knihovny RMT a Klášterní knihovny cisterciáků v Oseku.
V roce 2021 byly digitálně zpřístupněny dvě rukopisné knihy z Klášterní knihovny cisterciáků v Oseku. Graduál, který se vztahuje k historii liturgického hudebního života v oseckém  klášteře za opata Laurentia Scipiona (1611-1691). Dále rukopis, který je zajímavým dokladem bibliofilských zájmů pozdního baroka a mimořádným zdrojem informací o zemřelých cisterciácích, cisterciačkách a osobách s nimi spjatých z rozsáhlého území Čech, Moravy i Horní Lužice, ale také v neobyčejně dlouhé časové perspektivě (180 let).
V roce 2022 byly digitalizovány dva rukopisy z Klášterní knihovny cisterciáků v Oseku. První začíná slovy Incipit Chamaedris Hymnologii Cisterciensis a je dedikován slavnému opatu cisterciáckého kláštera v Plasech Andreasi Trojerovi (1648-1699), jehož jméno nalezneme i na supralibros spolu s vročením 1684. Druhým je rukopis, který nese záhadný na antickou mytologii odkazující název Ariadne philosophica, pod nímž se však skrývají prozaické studentské záznamy přednášek o Aristotelově filosofii z pražského Arcibiskupského semináře, na němž se vzdělával řádový dorost, který nechtěl navštěvovat pražskou univerzitu plně ovládanou v této době jezuity. Autorem tohoto manuskriptu z roku 1701 je osecký cisterciák Hyacint Erbstein.
V roce 2023 byl digitalizován jeden rukopis z Klášterní knihovny cisterciáků v Oseku. Rukopis představuje významný vklad do chápání oseckého kláštera jako centra vzdělanosti a naznačuje jeho úzké propojení s Arcibiskupským seminářem v Praze, který představoval  řádovou vzdělávací alternativu k jezuity tehdy zcela ovládané pražské univerzitě. Jedním z vyučujících, jak ukazuje tento manuskript, byl i pozdější osecký opat Hieronymus Besnecker, který na semináři přednášel v letech 1709-1710 logiku, animastiku a metafyziku. Dosti cennou součástí rukopisu je také soupis posluchačů logiky a fyziky na Arcibiskupském semináři s uvedením řádu i místa odkud pocházeli.

Komplexní záchovná digitalizace historických dokumentů dle Definice digitálního dokumentu pro potřeby zpřístupnění a trvalého uložení v podprogramu VISK 6 byla provedena v digitalizačním centru AiP Beroun s.r.o.

Manuscriptorium je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Cílem projektu je zpřístupnit existující digitální obsah pomocí jednotných nástrojů tak, aby byl co nejlépe dostupný, a proto digitální knihovna agreguje dokumenty mnoha významných institucí nejen ze zemí Evropské Unie.

Digitalizované rukopisy RMT v evropské digitální knihovně Manuscriptorium