Exponát měsíce

2026/5 : Lišaj smrtihlav - posel smrti

Lišaj smrtihlav – posel smrti

Lišaj smrtihlav je tažný motýl, který k nám na jaře přilétá z jižní Evropy a Afriky. S rozměrem křídel až 13 centimetrů a s aerodynamickým tělem dosahuje rychlosti letu kolem 50 kilometrů za hodinu. Je lákán vůní medu, která ho navede do včelího úlu na lup. Často je to jeho poslední cesta a včely ho při obraně jejich domova zabijí.

Tento velký a v našich končinách vzácný motýl má na hrudi kresbu připomínající lidskou lebku. Ta byla příčinou řady pověr o poslovi přinášejícím neštěstí, válku, epidemii nebo dokonce smrt. Noční přílet motýla otevřeným oknem do domu vyvolával hysterii obyvatel a při dotknutí umocňoval paniku jeho pisklavý zvuk. Často byl přibit na dveře, aby se smrtka lekla a odešla jinam. Celkové zbarvení v kombinaci žluté a černé dává kresbě s motivem lebky vyniknout. Evoluce dala lišajovi fascinující vzhled, který mu pomáhá v přežití a naše fantazie a nevědomost pověst posla smrti.

Latinské jméno Acherontia atropos je odvozeno od řeky Acheron (řeka nářků v podsvětí) a Atropos, jedné za tří řeckých sudiček, která přestřihávala nit života. V starověkém Egyptě byl smrtihlav vnímán jako symbol posmrtného života a často se objevoval na náhrobcích. Motivy motýla s lebkou se také staly vyhledávaným motivem v žánrech hororu a gotiky. Nejznámějším filmem je Mlčení jehňátek, kde sériový vrah vkládal kukly do úst svých obětí. Na plakátu je lebka sestavena z několika ženských aktů. V literatuře jej použil Bram Stoker v románu Dracula a Edgar Allan Poe v povídce Sfinga. Skupina Massive Attack ho využila v mrazivém videoklipu k písni Butterfly Caught. Často je také využíván jako motiv při tetování symbolizující vnitřní sílu a nezdolnost.

Miroslav Žemlička, kurátor zoologických sbírek