CZ/DE/EN

Exponát měsíce

2025/2 : Archeologický výzkum pravěkých hradišť Českého středohoří


Zpět na seznam...

exponát měsíce

Exponát měsíce února / foyer teplického zámku/ vstup zdarma
Jako exponát měsíce představujeme knižní pentalogii prezentující výsledky výzkumů pravěkých hradišť na území Českého středohoří. Jedná se o završení více jak dekádu trvajícího snažení o zpracování a vyhodnocení těchto unikátních nemovitých památek z dávných časů. Zjednodušeně můžeme říci, že cílem výzkumu bylo u každého zkoumaného hradiště zachytit co nejpodrobněji jeho podobu, určit příslušnými metodami jeho stáří a kulturní příslušnost, a také se pokusit o stanovení jeho účelu. Ke čtyřem, z minulosti již známým hradištím se nám nakonec podařil i objev doposud neznámého hradiště rozkládajícího se na vrchu Kaňkov u Braňan.
Geomorfologický celek Českého středohoří tak představuje v rámci Čech naprosto ojedinělé území, na kterém se podařilo archeologicky prozkoumat a monograficky publikovat (doposud) veškerá známá pravěká hradiště.

1) Hradiště Hrádek u Libochovan (výzkum 2013–2016)
Vznik hradiště datujeme na přelom mladší/pozdní doby bronzové s trváním max. do konce pozdní doby bronzové, což odpovídá cca 1000–750 let př. Kr. Hradiště připisujeme lužické kultuře. Pro komunity z bližšího i širšího okolí mělo pravděpodobně náboženský význam.

Zajímavost: Mimo pozorování slunečních efektů během důležitých období kalendářního cyklu (např. slunovraty) lze na hradišti spatřit i jedny z nejvyšších, ne-li vůbec nejvyšší pravěké valy na území České republiky.

2) Hradiště Štěpánovská hora (výzkum 2016–2020)
Hradiště představuje zcela jedinečnou sídelní “nedobytnou“ pevnost knovízské kultury. Časově náleží do stejného chronologického úseku jako Hrádek u Libochovan.

Zajímavost: Přestože nejsou obranné valy na Štěpánovské hoře tak vysoké jako na zmiňovaném Hrádku, vykazují z konstrukčního hlediska naprosto shodné rysy, a to zejména díky přítomností tzv. hrázek, které jsou součástí fortifikační konstrukce. Samotné hradiště pak má ve svém vnitřním areálu dvě vodní cisterny a řadí se tím k několika málo hradištím, která disponují vlastními vodními zdroji.

3) Hradiště Hradišťany (výzkum 2017–2020)
Hradiště datujeme do mladší doby bronzové, což odpovídá cca 1300–1000 let př. Kr. Kulturně přísluší do sféry vlivu knovízské kultury. Ohledně účelu se domníváme, že lokalita sloužila jako nekropole, kam se přinášely a rituálně ukládaly keramické nádoby obsahující spálené ostatky zemřelých. Také připouštíme možnost, že ke kremaci mohlo docházet v určitých případech i přímo v areálu hradiště.

Zajímavost: Hradišťany představují druhou nejvyšší horu Českého středohoří a na jejím vrcholu se nachází louka, která je chráněnou přírodní rezervací. Samotné místo pak působí až mystickým dojmem, obzvlášť když začíná loukou pozvolna prostupovat mlha. Hned naproti přes údolí Lukovského potoka se rozkládá hradiště Štěpánovská hora.

4) Hradiště Hradec u Levína (výzkum 2022–2023)
Rozsahem malé hradiště můžeme časově spojit zejména s pozdní dobou halštatskou. Jeho vznik je sice možné zasadit značně nejistě již na začátek doby halštatské (750 př. Kr.), ale spíše až kolem roku 600 př. Kr. Díky radiokarbonovému datování spálených uhlíků z valové konstrukce víme, že okolo roku 540 př. Kr. zaniká. V pozdní době halštatské směřoval kulturní vývoj na území Čech k homogennímu kulturnímu projevu a vzhledem k datování již můžeme uvažovat o souvislosti s Kelty. S nimi by mohla souviset i předpokládaná funkce hradiště jakožto náboženského centra.

Zajímavost: Z hradiště lze pozorovat západy slunce o keltských svátcích spadajících do jejich “temné poloviny“ roku. Slunce v těchto obdobích zapadá za blízkou horou Sedlo, která představuje jednu z nejvýraznějších a nejvyšších hor Českého středohoří. V areálu hradiště se také nachází mauzoleum průmyslníka Josefa Schrolla z konce 19. století.

5) Hradiště Kaňkov u Braňan (výzkum 2023–2024)
Jedná se o polykulturní lokalitu. Vznik hradiště a jeho první “životní“ fázi fungování lze připsat knovízské kultuře v mladší době bronzové cca 1300–1100 př. Kr. Hradiště bylo využíváno ještě v pozdní době halštatské, době laténské a raném středověku. V období pravěku mělo hradiště funkci sídelní, v raném středověku patrně sloužilo již jen jako strážné stanoviště.

Zajímavost: Celé hradiště je značně poškozeno nelegální výstavbou rozsáhlé trailové trati. Vrchol tvořený skalní plošinou nabízí pěkné výhledy na České středohoří. Na západním úpatí vrchu Kaňkov se nachází vyhlídková plošina odkud je dobře viditelný povrchový důl Bílina.

PhDr. Jindřich Šteffl, Ph.D., archeolog teplického muzea

Šteffl, J. (ed.) Hradiště Kaňkov u Braňan. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2025. 115 s. ISBN 978-80-85321-98-2.
Cena publikace je 250,- Kč.
Šteffl, J. (ed.) Hradiště Hradec u Levína. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2023. 144 s. ISBN 978-80-85321-96-8. 350,- Kč.
Šteffl, J. a Hentschová, R. (eds.). Hradiště Hradišťany. Výsledky archeologického nedestruktivního výzkumu (2017-2020). Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2021.188 s. ISBN 978-80-85321-92-0. 350,- Kč
Šteffl, J. a Hentschová, R. (eds.). Hradiště Štěpánovská hora. Výsledky archeologického nedestruktivního výzkumu (2016-2020). Most: Ústav archeologické památkové péče Severozápadních Čech, v.v.i., 2021. 231 s. ISBN 978-80-86531-23-6. 350,- Kč
Šteffl, J. a Hentschová, R. (eds.). Hradiště Hrádek u Libochovan. Výsledky archeologického nedestruktivního výzkumu (2013-2016). Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2017. 204 s. ISBN 978-80-85321-77-7. 300,- Kč

Knihy lze ji zakoupit ve foyer teplického zámku, v muzejním e-shopu nebo objednat na adrese klasterkova@muzeum-teplice.cz. Publikaci zasíláme na dobírku nebo na fakturu (pro organizace). K uvedené ceně bude připočítáno poštovné a balné dle Ceníku RMT (na dobírku 190,- Kč, na fakturu 130,- Kč).

Článek v Teplickém deníku

FOTOGALERIE

kudyznudy-RGB.jpg