Exponát měsíce

2022/9 : TUZEX

Exponát měsíce září / foyer teplického zámku / vstup zdarma
Jedním ze symbolů socialistického Československa se stal Tuzex. Jeho název byl složením slovního spojení „tuzemský export“. První obchod Tuzexu byl otevřen v červenci 1957 jako obchod navazující na Darex („dárkový export“), který fungoval v Československu od roku 1949 do měnové reformy uskutečněné v roce 1953. V samotném Tuzexu bylo možné koupit zboží zahraničního původu, případně české zboží určené výhradně na export, které nebylo součástí běžné nabídky v obchodech. Do jeho sortimentu patřila široká škála věcí od textilu, parfémů, potravin, hraček, přes elektroniku až po automobily.
Tuzex měl dva základní cíle. Prvním bylo uspokojit, alespoň částečně poptávku obyvatelstva po zahraničních výrobcích a druhým pak bylo pomoci získat komunistickému režimu valuty (cizí měnu) pro další obchodování a činnost státu. Každý občan mající valuty měl povinnost je do 15 dnů od jejich dovezení do Československa nabídnout k odprodeji státu. Ten je pochopitelně vykupoval v nevýhodném kurzu za volně směnitelnou měnu, či odběrní poukázky do Tuzexu s nominální hodnotou v korunách.
Tuzexové odběrní poukázky, tzv. bony, byly rovněž předmětem černého trhu a to zejména kvůli vysoké poptávce po nedostatkovém zboží, které Tuzex nabízel. Tyto poukázky se daly sehnat nejen na oficiálních směnných místech, ale také na ulici u tzv. „veksláků“ (z něm. der Wechsel – směna). Veksláci přicházeli povětšinou do kontaktu s cizinci, od nich pak nakupovali ve výhodném kurzu valuty, aby je následně směnili za bony a ty v nevýhodném kurzu (např. 1:3, 1:5) prodávali za koruny před pobočkami Tuzexu a na dalších místech. Lidé pro nedostatek valut v běžném oběhu tento poměr přijímali, což v konečném výsledku již tak luxusní tuzexové zboží i mnohonásobně prodražovalo.
Tuzex otevřel provozovnu i v Teplicích. Nemalou zásluhu na tom měl lázeňský statut města a přítomnost zahraničních lázeňských hostů. První provozovna Tuzexu byla otevřena ve skromnějších podmínkách v přízemí obchodního parteru domů v ulici U Zámku naproti parku. Vzhledem k omezené velikosti obchodní plochy byla i nabídka užší. Obchod byl zaměřen převážně na prodej textilu. Následně se obchodní prostory přesunuly na dnešní Benešovo náměstí do objektu č. p. 675. Zde již byla širší nabídka, kterou umožnily stavební úpravy staršího objektu. Prodávat se tak mohlo ve dvou podlažích. V přízemí převažovalo spotřební zboží, v patře pak textil.
Představované předměty ze sbírek Regionálního muzea v Teplicích jsou souborem upomínající na existenci právě tohoto obchodu mající nezastupitelnou úlohu v běžném životě lidí v socialistickém Československu. Jedná se převážně o propagační materiály z 60. let 20. století a odběrní poukaz, Předměty vypovídají nejen o vlastní existenci Tuzexu, ale rovněž o cenách, soudobém grafickém a technickém zpracování a designu, stejně jako o vlastním provozu tuzexových poboček.
Mgr. Jindřich Zajíc, Ph.D.

Zdroje:
HAVLÍK, Adam: Veksláci v pozdně socialistickém Československu. Otázky a perspektivy bádání. In: HORÁK, Pavel – HRADECKÝ, Tomáš a kol.: České, slovenské a československé dějiny 20. století. OFTIS, Ústí nad Orlicí 2014, s. 441–449.
HAVLÍK, Adam: Bony, chcete bony? In: VLADIMÍR 518 a kol.: Kmeny 0. Městské subkultury a nezávislé společenské proudy před rokem 1989. Bigg Boss a Yinachi, Praha 2013, s. 634-663.
HAVLÍK, Adam: Skořápky, veksl a tuzexový holky. K vybraným městským subkulturám socialistického Československa. Sborník mezinárodní doktorandské konference The Creative City. Ostrava: 2015, s. 253–262.
NOVÁK Michal, PELIKÁN Michal: Darexové a tuzexové poukázky: Součást historie Československa. Henrieta Gábrišová – DETAIL, Bratislava 2016.