CZ/DE/EN

Aktuality

Trnovanská lékárna U ANDĚLA zachráněna!


Zpět na seznam...

Aktuality

Lékárna neboli apotéka byla a s dobovými obměnami stále je prostor k přípravě, uchovávání a výdeji léčivých přípravků podle lékařských předpisů. Lékárnictví prošlo dlouhým vývojem, od antických základů, kdy se oddělilo od lékařství, přes první léčitele a kořenáře až po samotnou farmaceutickou vědu, rozvíjející se od středověku. Tehdy se rozrůstala síť lékáren, nejprve klášterních a od 13. století i prvních veřejných. Koncem 16. století došlo k rozmachu lékárenství zavedením chemických léčiv, jejichž příprava probíhala přímo v lékárnách a od počátku 19. století byla nahrazována průmyslovou výrobou.
První lékárnu v Teplicích zřídil v roce 1620 nebo 1621 pruský apatykář Matthias Zawadov pro majitele zdejšího panství Viléma Kinského v přízemí zámku. Po smrti Viléma Kinského v roce 1634 byla lékárna vydrancována a odvezena saskými a švédskými vojáky. Její znovuzřízení si v roce 1678 vymínil první teplický lázeňský lékař Lorenz Pestenreiter, který však dva roky poté Teplice opustil. Brzy nato otevřel první teplickou veřejnou lékárnu v Dlouhé ulici č. p. 18/63 Johann Ruprecht. Přibližně po stu letech převzal provozování této lékárny rod Hofmannů. Pod názvem Schwarzer Adler (U černého orla) fungovala až do 20. století. Druhá lékárna byla v Teplicích otevřena v roce 1848 v Mlýnské ulici č. p. 37/326 a nesla název Zur Dankbarkeit (U vděčnosti) a třetí Thermalquelle (Termální pramen) v roce 1905 ve Školní ulici č. p. 21.

LÉKÁRNA U ANDĚLA
Koncese ke zřízení první lékárny v Trnovanech byla udělena v červnu 1891 dosavadnímu vedoucímu Strohbachovy lékárny v Rumburku Josefu Hennlichovi. Původně měl tuto licenci obdržet lékařský úředník Leopold Willert, ale proti jeho jmenování se odvolali zainteresovaní členové lékárnického stavu. Lékárna byla otevřena v přízemí nárožního domu v Císařské ulici č. p. 254 (Kaiserstrasse) a již tehdy nesla pojmenování Engel Apotheke (U anděla). Lékárník Hennlich později dům odkoupil a mohl tak provozovat lékárnu ve vlastním objektu. V roce 1910 vznikla lékárně U anděla konkurence v podobě druhé trnovanské lékárny Karla Kloboutschnika v Bohosudovské ulici č. p. 24. Ovšem pouze Hennlichova lékárna U anděla byla zaprotokolovanou firmou, zapsanou do obchodního rejstříku. Lékárník a dlouholetý člen trnovanské městské rady Josef Hennlich zemřel 24. října 1918. Majitelem domu č. p. 254 se stal továrník Julius Fried, vlastnící též sousední nemovitost a novým lékárníkem magistr farmacie Franz Beran. Zároveň došlo ke změně adresy, kdy původní Císařská třída byla pojmenována jako Hlavní třída (Hauptstrasse), nicméně lékárna U anděla byla zapsána v Josefské ulici, odbočující z Hlavní třídy. Dům s lékárnou, v němž byla také lékařská ordinace Dr. Karla Pachnera, si Franz Beran záhy koupil a jako lékárník zde působil následující dvě desetiletí.
Lékárna pod názvem U anděla poskytovala své služby až do roku 1945. Poté se přejmenovala na Lékárnu U Jiřího z Poděbrad a po znárodnění se stala součástí Lékárenské služby. Vedl ji Ph. Mr. František Zaoral, který se zasloužil o to, že původní mobiliář zůstal zachován. V roce 1993 lékárna opětovně otevřela pod svým původním pojmenováním U anděla, předtím tam byla po určitou dobu provozována prodejna zdravotnických potřeb.
Existence lékárny ve stejném objektu trvala nepřetržitě až do roku 2019 a do této doby si z větší části uchovala svůj původní vzhled, včetně mobiliáře z dvacátých let 20. století. Ten byl zhotoven z vyřezávaného a soustruženého dřeva na zakázku přímo pro objekt lékárny, a to pravděpodobně jedním z lokálních truhlářů.
Část původního mobiliáře věnovala majitelka lékárny Mgr. Lenka Škorníková Regionálnímu muzeu v Teplicích již v roce 2006, jednalo se o trojdílný dřevěný zásuvkový lékárenský pult s kamennou vrchní deskou a skleněnými zástěnami. Ostatní mobiliář z této doby – lékárenské skříně, zásuvkové komody, vitríny a skříňový nástavec s hodinami s vyřezávanými volutovými ozdobami věnovala táž majitelka lékárny Regionálnímu muzeu v Teplicích v roce 2019, kdy byla lékárna zrušena.

Prodejní část lékárny, která je veřejnosti přístupná, se nazývá oficína a zdobí ji repositoria – lékárenské police s množstvím lahviček, tzv. stojatek a zásuvkové skříně umožňující systematické uspořádání nádob a krabiček s léky. Základem oficíny je výdejní pult neboli tára a v lékárnách bývaly dvě, jedna sloužila k prodeji léčiv a léků a druhá, s vyvýšenou čelní stěnou, k jejich samotné přípravě. Později se ruční výroba léků a míchání mastí přesunulo do zadních částí lékárenských prostor.

Označování léčivých látek
Zvláště nebezpečné jedy, tzv. venena. Uchovávají se v uzamčených skříňkách. Značí se štítkem s bílým písmem na černém pozadí.
Omamné a psychotropní látky. Skladují se v uzamčených místnostech nebo v nepřenosných uzamykatelných kovových schránách. Značí se štítkem s červeným písmem na bílém podkladě a šikmým modrým pruhem přes štítek.
Silně účinná léčiva a žíraviny, tzv. separanda. Uchovávají se odděleně od ostatních léčiv. Mají stanovenou maximální jednotlivou a denní dávku. Značí se štítkem s červeným písmem na bílém podkladě.
Ostatní léčiva a pomocné látky, tzv. inoxia. Nemají stanovenou maximální jednotlivou ani denní dávku. Značí se štítkem s černým písmem na bílém podkladě.
Mgr. Pavlína Boušková, vedoucí historického oddělení RMT

Pokud máte ve svých archivech historické dokumenty z interiéru či exteriéru trnovanské lékárny U anděla a chcete se o ně podělit, pište na email: klasterkova@muzeum-teplice.cz Děkujeme!