CZ/DE/EN

Aktuality

Lovecké pušky z 19. století a jejich konzervace


Zpět na seznam...

Aktuality

Součástí rozsáhlé historické sbírky teplického muzea je fond militárií, který prezentuje 604 kusů (318 inventárních čísel a 230 přírůstkových čísel). Významnou část fondu zaujímají lovecké palné zbraně. V roce 2020 prošly některé z nich konzervátorským zásahem v dílnách Regionálního muzea v Teplicích. Představujeme tři z nich, které pocházejí z původní sbírky bývalého městského muzea v Krupce.
Pavlína Boušková, kurátorka podsbírky

MMKr 498
Jednohlavňová předovka (tzv. jednuška) se zápalkovým zámkem, natahovaným perkusním kohoutem. Hlaveň je osmihranná, pažba opatřena železnou botkou a spoušť je jazýčková. Chybí spoušťový oblouček a nabiják. Kolem roku 1850.

MMKr 503
Jednohlavňová předovka s osmihrannou hlavní. Chybí zámek, patrně byl křesadlový. Pažba má mosaznou profilovanou botku. Spoušťový oblouček je protáhlý, vyztužený mosazným perem. Puška je opatřena závěsným koženým řemenem. Nabiják chybí. Kolem roku 1820.

MMKr 505
Jednohlavňová předovka s osmihrannou hlavní. Zámek je zápalkový, natahovaný perkusním kohoutkem. Spoušťový oblouček je půlkruhový, spoušť jazýčková. Chybí zámková protideska a nabiják. Ukázka lícnice. Kolem roku 1850.

Postup konzervace pušek 
Při pravidelné kontrole depozitáře bylo zjištěno nežádoucí korozní napadení několika palných zbraní. Ty byly proto přeneseny do konzervátorské dílny, aby došlo k jejich řádnému očištění a konzervování. Jedná se o lovecké pušky tzv. předovky, s použitím perkusního zámku, který funguje na principu zažehnutí střelného prachu v hlavni zbraně chemickou látkou zažehovanou úderem. Na puškách se nacházela vrstva prachových nečistot. Kovové části byly pokryty korozními produkty, které bylo potřeba šetrně odstranit, aby nedošlo k další degradaci materiálu.
V první řadě byla puška demontována na jednotlivé části. Následovalo odstranění koroze z kovových částí a následná stabilizace a konzervace. Perkusní zámek byl demontován na jednotlivé části, aby došlo k důkladnému odstranění korozních produktů i ze zakrytých míst. Dřevěná pažba byla očištěna od prachu a již nefunkčního nátěru pomocí technického lihu. Na závěr byla použita nová konzervační ochrana pomocí šelaku. 
Veškeré konzervační postupy byly samozřejmě prováděny za účelem zachování autenticity předmětů.
Monika Fricová, konzervátorka